Jak se děti učí jazyk
Děti na celém světě jsou vybaveny k tomu, aby si osvojily jazyk nebo jazyky, které se v jejich okolí používají. Nehledě na to, o jaký konkrétní jazyk se jedná, je jeho osvojování dětmi napříč zeměmi, společnostmi a kulturami velmi podobné. Vývoj mluveného jazyka probíhá následovně: zhruba v půlroce děti začínají žvatlat, okolo prvních narozenin rozumí desítkám až stovce slov a pár prvních slov taky samy řeknou, průměrně ve dvou letech už slova spojují do jednoduchých vět, a než jdou do školy, tak umí vyprávět příběhy a chápat přenesené významy.
Když jsou mezi jazyky rozdíly
Jazyky se mezi sebou liší v jednotlivých jazykových rovinách, například v tom, kolik rozlišují hlásek, jak se v nich skládají slabiky do slov, kolik obsahují přípon, předpon a předložek, nebo v tom, jak se slova skládají do vět. Nelze považovat jeden jazyk za složitější nebo méně přirozený než jiný jazyk, i když v rámci jednotlivých jazykových rovin může být jeden jazyk přímočařejší či zdánlivě jednodušší než jazyk jiný.
Podívejme se na gramatiku, konkrétně koncovky, které značí shodu podmětu s přísudkem v češtině, italštině a angličtině. Oproti italštině a češtině má angličtina koncovek málo. Vývoj porozumění významu slovesných koncovek se ale napříč těmito jazyky zdá být srovnatelný [1]. Ačkoliv má italština koncovek více než angličtina, naučit se používat koncovky ve své řeči může být, možná paradoxně, pro italské děti o něco jednodušší než pro děti anglické [2]. Je to proto, že jsou jimi mnohem víc obklopeny.
Anebo když se zaměříme na to, jak jazyky zní, tak mezi ostatními jazyky vyčnívá dánština. Nejenže má velmi bohatý inventář samohlásek, tedy zvuků jako a nebo o (rozlišuje jich až okolo 50) [3], ale v mluvené řeči souhlásky, tedy zvuky jako k nebo t, často dokonce úplně zmizí. V souvislém proudu samohlásek může proto ze začátku být pro dánské děti těžší jednotlivá slova rozpoznávat, ale ve výsledku se dánské děti mluvit naučí v podobném věku jako děti z jiných jazykových prostředí [4, 5].
Spoustu toho víme díky znakovým jazykům
Všechny jazyky světa, které se přirozeně vyvinuly (a neustále se dál vyvíjejí), jsou naučitelné. Kdyby naučitelné nebyly, zanikly by. Fenomén organického vzniku jazyka z potřeby lidí se dorozumět je možné pozorovat například na vývoji nikaragujského znakového jazyka. Neslyšící děti si mezi sebou na základě gest a znaků, které znaly z domova, vytvořily nový jazyk. Ten se od starších spolužáků přirozeně naučila i „nová generace“ mladších dětí, přičemž tomuto nově vzniklému jazyku dala i strukturovanější a pravidelnější gramatiku [6].
Znakové jazyky nám ostatně umožňují lépe pochopit osvojování jazyka jako takového. Děti, které si od narození osvojují znakový jazyk, svoje první znaky umí vyjádřit zhruba o dva měsíce dřív, než děti v mluveném jazyce řeknou svoje první slova. Je to proto, že vyjadřování pomocí rukou je pro malé dítě pohybově méně náročné než vyjadřování pomocí jemnějších pohybů úst a jazyka. [7]. V ostatních ohledech ale vývoj znakového jazyka blízce kopíruje vývoj mluveného jazyka, jelikož se jedná o podobně složitý systém s gramatickými pravidly, a s doslovnými i přenesenými významy.
Když je jazyků víc
Dítě v rozvoji komunikace nezpomalí, ani pokud vyrůstá s více než jedním jazykem. Nedávný výzkum ukázal, že děti, které vyrůstají ve vícejazyčném prostředí, svoje první slova a slovní spojení řeknou v podobném věku jako děti v jednojazyčném prostředí [8]. Bilingvní (dvojjazyčné nebo vícejazyčné) děti svoje první slovo řeknou v jednom ze svých jazyků, ale někdy jej mohou znát rovnou v jazycích obou.
Nezáleží ani tolik na tom, jakým konkrétně jazykem s dítětem mluvíme či s kolika jazyky se dítě setkává, nýbrž na tom, jak je naše mluva a interakce s dítětem pestrá a bohatá [9].
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.1016/j.cognition.2021.104964
[2] https://doi.org/10.1017/S0305000998003687
[4] https://doi.org/10.1177/0023830919893390
[5] https://doi.org/10.1017/S0305000908008714
[6] https://doi.org/10.1126/science.1100199
[8] https://doi.org/10.1017/S0305000924000655
[9] https://doi.org/10.1111/cdev.13508
Další čtení prověřené autorem:
Další čtení k vývoji jazyka obecně, bilingvismu u dětí a vývoji jazyka u dětí neslyšících rodičů. http://www.vedakolemnas.cz/co-to-je/20241108-VKN135
O vývoji jazyka a jeho možných narušeních. http://www.vedakolemnas.cz/pro-vsedni-den/20230821-VKN129
Webové stránky k problematice opožděného vývoje jazyka a vysvětlení, že bilingvismus jej nezpůsobuje. https://thedldproject.com/dld-and-multilingual-children/