Probiotika
Probiotika, tedy dle definice prospěšné bakterie, které při podávání přispívají ke zdraví hostitele [1], jsou v poslední době často diskutovaným tématem. Existují různé typy probiotických doplňků, které na obalu uvádějí konkrétní obsah probiotik. Na druhé straně fermentované (kvašené) potraviny jako kefír a jogurt rovněž obsahují prospěšné bakterie, avšak přesný počet bývá obtížně zjistitelný. Důležitou otázkou je, jaký vliv má pravidelná konzumace těchto potravin na složení našeho střevního mikrobiomu a celkové zdraví.
Počet probiotik v doplňcích stravy a mléčných výrobcích
Jak se vlastně dají probiotika v jogurtu či kdekoliv jinde spočítat? V označení některých probiotických doplňků najdeme nejčastěji číslo CFU (z anglického „Colony Forming Units“, tedy „kolonie tvořící jednotky“). CFU je měrná jednotka používaná k vyjádření počtu živých mikroorganismů (v tomto případě probiotických bakterií). Zjednodušeně – jedna CFU odpovídá jedné buňce v původním vzorku, která má schopnost se množit a vytvářet kolonii na pevné živné půdě v laboratorních podmínkách. Čím vyšší je CFU, tím více živých bakterií by mělo být v produktu přítomno. Pokud je na probiotickém doplňku uvedeno například 5 × 109 CFU, znamená to, doporučená denní dávka obsahuje přibližně 5 miliard probiotických bakterií schopných tvořit kolonie.
U probiotických doplňků stravy je tedy toto číslo uvedeno. V potravinách, jako je kefír nebo jogurt, jsou také probiotika přítomna, ale konkrétní číslo CFU u daného výrobku získáme jen obtížně (pokud si doma nechcete zařídit mikrobiologickou laboratoř). Obsah probiotik se bude také lišit v závislosti na výrobci, způsobu přípravy a uskladnění a typu kefíru či jogurtu. Podle studií porce mléčného kefíru (250 ml) obsahuje od stovek miliard až po několik bilionů živých probiotických bakterií [2]. V běžném jogurtu o stejné porci je probiotických bakterií o něco méně, desítky až stovky miliard [3].
Probiotika a zdraví
Důležité je říct, že zatím neumíme odpovědět na otázku, jakým přesně způsobem nám probiotika pomáhají, a tedy nelze ani přesně definovat, jaká probiotika užívat [4]. Zde si ale můžeme vzít na pomoc jiný typ vědeckých studií a podívat se na vliv dlouhodobého příjmu fermentovaných potravin (kefír, jogurt apod.). Tyto studie většinou vedou k závěru, že pravidelný příjem těchto fermentovaných potravin skutečně pozitivně ovlivňuje lidské zdraví [5]. Bylo zjištěno, že ve srovnání s lidmi, kteří fermentované potraviny nejedí, mají konzumenti vyšší zastoupení prospěšných bakterií (Lactobacillus, Bifidobacterium) a také jejich vyšší rozmanitost, která je spojována s vyšší odolností vůči trávicím obtížím. Užívání těchto produktů má vliv na celou řadu onemocnění [1, 5].
Nicméně celá otázka má mnoho dalších háčků než jen celkový počet probiotických mikroorganismů. Vlastnosti probiotik závisí nejen na počtu, ale i na druhu: mezi ty známější z potravinových doplňků patří bakterie Lactobacillus rhamnosus nebo Bifidobacterium longum. V kefíru na rozdíl od toho nalezneme např. Lactobacillus kefiri, Lactobacillus casei a Lactococcus lactis [6].
Je potřeba také zdůraznit, že se velmi liší výsledky při užívání probiotik a) dlouhodobě u zdravých jedinců, b) při preventivním použití (např. při léčbě antibiotiky), c) při použití při akutních obtížích. Výzkum nám zatím nedává jednoznačné závěry při srovnání těchto přístupů, což dále vede k tomu, že nelze přesně doporučit, za jakých okolností a jaká probiotika užívat. Hraje zde roli mnoho faktorů, jako je přežití probiotik při průchodu trávicím traktem, zacílení kmenů probiotik na různé obtíže. Zásadní je i aktuální stav daného člověka (zdravotní stav, složení mikrobiomu) [7].
Shrnutí
Závěrem bych shrnula, že i když probiotika mohou mít prospěšný vliv na zdraví trávicího traktu, výsledky výzkumu nepřinášejí zcela jednoznačné důkazy o jejich přínosech pro zdravé jedince. Klíčovým faktorem je nejen počet probiotických mikroorganismů, ale také jejich druh a specifické vlastnosti. Doporučení ohledně užívání probiotických doplňků by proto měla být vždy přizpůsobena danému jednotlivci a stanovena na základě jeho aktuálního zdravotního stavu a specifických potřeb. Dlouhodobá konzumace fermentovaných potravin, jako jsou kefír a jogurt, rozhodně může přispět k udržení zdravé střevní mikroflóry.
Text není lékařskou radou.
Pro Zeptej se vědce odpovídala Olga
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.2146/ajhp090168
[2] https://doi.org/10.1016/j.foodres.2010.04.031
[3] http://doi.org/10.3168/jds.2017-12640
[4] https://doi.org/10.3390/microorganisms12020234
[5] https://doi.org/10.1093/nutrit/nuaa013
