Datum 19. ledna vychází z křesťanské tradice a juliánského kalendáře, který dodnes používají některé pravoslavné církve. Odečteme-li 13 dní, což je současný rozdíl mezi gregoriánským (tj. naším) a juliánským kalendářem, dostaneme 6. leden, který katolické i pravoslavné církve slaví pod názvem Zjevení Páně. U nás tento den lidově nazýváme svátkem Tří králů [1].

Tento svátek je přitom možné slavit již 18. či 5. ledna večer. Církev se zde drží tradičního židovského podání, podle nějž den začíná západem slunce.

O slavnosti Zjevení Páně si římskokatolická církev připomíná zejména klanění tří králů v Betlémě, zatímco pro řeckokatolické a pravoslavné církve je tento den především připomínkou Ježíšova křtu, který přijal od Jana Křtitele v řece Jordánu.

Z toho důvodu se o tomto svátku tradičně světí voda. V římskokatolické církvi se tak děje obvykle jenom v kostele, zatímco řeckokatolické a pravoslavné církve často žehnají vodu i v řekách nebo jezerech. Věřící se pak tradičně v této vodě navzdory mrazům koupou nebo vodu požehnanou v kostele pijí a odnášejí si ji ve džbánech domů.

Žádné vědecky zjistitelné zvláštní vlastnosti voda v tyto dny nemá. Víra v tyto zvláštní vlastnosti vychází z křesťanské tradice, která se časem u některých lidí mohla změnit v pověru.

Církev pouze učí, že každé požehnání lidí, zvířat či věcí je díkůvzdáním Bohu a modlitbou svolávající Boží milost na lidi, kteří jsou právě žehnáni, daná zvířata chovají nebo daných věcí užívají. Žehná-li se voda, znamená to tedy především požehnání lidem, kteří touto vodou budou např. pokropeni nebo v ní pokřtěni [2, 3].

Pro úplnost dodejme, že existují i požehnání, která znamenají vyjmutí určité věci ze světského užívání (kostel, oltář apod.) nebo zasvěcení určité osoby Bohu. To ale není tento případ [4].

Pro Zeptej se vědce odpovídal David