Ve spojitosti s ochranou proti slunci hovoříme především o vzniku rakoviny kůže, kdy převážná část všech kožních nádorů je spojováno s nadměrným vystavením kůže ultrafialovému (UV) záření [1].

V České republice představují různé formy rakoviny kůže více než 20 % všech nádorů u mužů i žen starších 30 let. Své riziko podle pohlaví a věku si můžete nechat vypočítat zde: https://www.mou.cz/kalkulacka-rizik. Celosvětově po 50. roce významně stoupá riziko rakoviny kůže, což jen potvrzuje kumulativní (postupně stoupající) účinek UV záření. Podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny neboli IARC (International Agency for Research on Cancer) je UV záření karcinogen 1. kategorie stejně jako například cigaretový kouř, azbest, formaldehyd nebo gama záření [2]. Opalovací přípravky však bezpečně a efektivně chrání proti rakovině kůže [3]. V jedné studii bylo zjištěno, že 15 let každodenního používání přípravku s UV filtry snížilo výskyt melanomu o 73 % [4].

UV záření můžeme rozdělit podle vlnové délky na dvě kategorie, UVA a UVB. Hodnota SPF (ochranný faktor, z anglického „Sun Protective Factor“) na obalu však hovoří pouze o ochraně proti UVB. Hodnota ochrany proti UVA musí dosahovat nejméně třetiny hodnoty UVB, proto přípravky s SPF obsahují vždy více filtrů, aby obsáhly celé spektrum UV záření. Každý filtr má jiné spektrum záření, které je schopné „zpracovat“. U dnes populárních asijských krémů s SPF je ochrana proti UVB vyjádřena klasicky číslem, zatímco ochrana proti UVA je označována jako PA+. Čím víc +, tím vyšší ochrana (tedy PA++++ je nejvyšší možná ochrana proti UVA záření).

Musíme zmínit, že sluneční filtry jsou dvojího typu: anorganické (neboli fyzické či minerální) a organické (někdy označované jako chemické). Minerální neboli anorganické filtry se používají dva: oxid zinečnatý a oxid titaničitý. Jedná se o nerozpustné bílé látky, které jsou považované za bezpečné, na pokožce často zanechávají bílý povlak, který nejde rozmazat a může být viditelný, obzvláště na tmavší pleti. Ve snaze zvýšit uživatelský komfort začínají výrobci používat nanočástice, u kterých byla potvrzena bezpečnost jejich použití v kosmetice. Přestože se jedná o nanočástice, jen velmi neochotně prostupují do pokožky a z tohoto pohledu se jedná o „bezpečnější“ variantu sluneční ochrany [5, 6]. Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele (SCCS) však nedoporučuje používat přípravky s nanočásticemi ve formě sprejů nebo pudrů z důvodu možných rizik při vdechnutí.

Oproti tomu filtry chemické neboli organické byly nalezeny v krvi dobrovolníků, kteří používali čtyřikrát denně na třech čtvrtinách povrchu těla čtyři různé přípravky s SPF v doporučeném množství (2 mg/cm²). Důvodem opakované aplikace je doporučení každý přípravek nanášet vždy znovu po dvou hodinách od poslední aplikace.

Vědci se tak snažili v laboratorních podmínkách nasimulovat letní dovolenou, kdy používáme opalovací krémy často a ve velkém množství, když na sobě máme jen plavky. Těmto dobrovolníkům výzkumný tým celkem 30× odebral krev a pozoroval změny množství čtyř organických UV filtrů v plasmě. Zjistilo se, že již po prvním nanesení přípravku byla maximální hodnota specifikovaná americkou FDA (Food and Drug Administration, Úřad pro kontrolu potravin a léčiv) skutečně překročena, v případě látky oxybenzonu dokonce mnohonásobně. Je však třeba říci, že v laboratorních podmínkách dobrovolníci nebyli vystaveni ani teplu, ani vodě, nedošlo tedy ke smývání filtrů pocením či koupáním, ani k otření ručníkem či mechanickému setření pískem apod. [7].

Jiná studie věnující se škodlivým vlivům přípravků s SPF popisuje vznik reaktivních forem kyslíku při jejich použití a následnému vystavení pokožky UV záření [8]. I přes zjištěné negativní účinky autoři obou studií doporučují přípravky s SPF používat pro jejich prokázanou účinnost proti rakovině kůže.

Jsou tedy opalovací krémy vůbec bezpečné? S jistotou můžeme říct, že přínosy používání přípravků s SPF jasně převládají nad případným rizikem [3]. Jako každý výrobek musí být testovány a musí být zaručena jejich nezávadnost. Ačkoliv se nám dostanou až do krve, naše tělo si s nimi umí poradit. Udávaný poločas rozpadu se pohybuje v průměru mezi 33 a 55 hodinami. Opatrnost je však třeba u malých dětí z důvodu vyšší propustnosti jejich pokožky. Do šesti měsíců věku se nedoporučuje používat přípravky s chemickými filtry z důvodu rizika narušení endokrinního systému [8]. Výsledky přehledové studie ukazují, že používání UV filtrů na pokožku nemá vliv na hladiny hormonů štítné žlázy a hormonů rozmnožovací soustavy [9]. Autoři však poukazují na nedostatek dlouhodobých studií hodnotících účinky používaných UV filtrů na celý lidský organismus.

Opalovací krémy nejsou problémem jen pro lidské zdraví, ale představují zátěž i pro životní prostředí, především pro mořské organismy. SPF přípravky tvoří reaktivní formy kyslíku, které pak mohou narušovat buněčné membrány v živých organismech. Při vysokých koncentracích způsobují odbarvování korálů a některé navíc narušují hormonální rovnováhu a mohou tak poškozovat rozmnožování vodních organismů. Dosud však nemáme dost informací o tom, jak tyto látky působí při reálných koncentracích v mořské vodě, takže vyhodnocení rizik pro mořské ekosystémy a zavedení případných kontrolních opatření bude vyžadovat další výzkum.

V minulých letech bylo zveřejněno několik studií, které byly ovšem financované soukromými subjekty. Po publikování výsledků škodlivosti konkrétních látek začali výrobci tyto látky vynechávat a na své obaly umisťovat tvrzení o tom, že jejich přípravek není škodlivý pro mořské živočichy. Taková tvrzení jsou však velmi kontroverzní, protože přípravky značené jako „bezpečné pro korály“ nepodléhají žádné oficiální kontrole [10]. Obecně známým faktem je, že k bělení korálů dochází především v důsledku klimatických změn a rostoucí teploty vody [11].

Z hlediska bezpečnosti UV filtrů i z hlediska rizika rakoviny kůže je odpověď velmi jednoduchá. UV záření je prokázaný karcinogen 1. skupiny, proto se před ním chraňte. Melanom navíc patří mezi nejagresivnější zhoubné nádory vyznačující se schopností rychle se šířit do dalších částí těla neboli metastázovat. Vědci a lékaři doporučují se neopalovat, nosit oblečení, které vás před sluníčkem ochrání, a používat přípravky s SPF. Jaké jsou ty nejlepší? Takové, které vám budou vyhovovat a budete ochotni je používat v dostatečném množství. Vitamín D se v pokožce vytvoří i při používání UV filtrů [12]. Navíc doplňování vitamínu D v tabletkách je jednoduché, ale tabletku proti rakovině doposud nemáme.

Poznámka: Autorka používá každý den na obličej přípravek s SPF 50 obsahující chemické filtry. Pokud cestuje na dovolenou k moři, chrání pokožku především oblečením s UV filtry a voděodolnými přípravky rovněž s SPF 50.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Zuzka