Žádný výzkum na toto téma se mi nepovedlo najít. V roce 2000 vyšla studie, v níž autoři došli k tomu, že v jednorázových plenkách je teplota skrota (šourku) vyšší a že je v nich omezený přirozený mechanismus, kterým má být skrotum (resp. varlata v něm) „chlazené“. Pozdější studie z roku 2002 ovšem poukázala na fakt, že autoři původní studie měřili teploty v domácím prostředí (vliv prostředí, frekvence přebalování, atd.), používali pouze jednu značku jednorázových plenek a nespecifikovali, jak vypadaly látkové plenky (jestli použili jenom plenky, či i ochrannou vrstvu, tedy kalhotky okolo, jak je to běžné).

V novější studii na toto brali ohled a měřili teploty v laboratorních podmínkách, děti měly přes látkové plenky ještě dětské kalhotky. Za těchto podmínek pak došli k tomu, že rozdíl mezi jednorázovými a látkovými plenkami, co se teploty týče, není. Novější vědecké studie na toto téma se mi nepodařilo najít.

I kdyby měla pravdu první studie, že v jednorázových plenkách je teplota vyšší, bylo by zapotřebí ještě prokázat, že to opravdu má vliv na vývoj varlat. To, že teplota má vliv na vývoj spermií a tudíž i na fertilitu samců, je popsáno u různých savců a některé takto získané poznatky lze aplikovat i na muže (či u nich byly také pozorovány). Nicméně tyto poznatky o vlivu teploty se týkají až tzv. spermatogeneze (tvorby spermií), která začíná s nástupem puberty, nikoli vývoje varlat u miminek.

Dle mého názoru by možná takovou studii na srovnání druhů plenek šlo udělat a porovnat v současnosti již dospělé muže, ale těžko říct, jestli by nám k něčemu byla. Zaprvé v současnosti ani nevíme, jestli teplota jako taková má v raném dětství u člověka vliv na vývoj varlat a budoucí plodnost. Zadruhé by bylo velmi náročné odlišit vliv typu plenek v raném věku od následujících dvaceti let života (např. toho, v jakém prostředí muž pracuje či jaké oblečení v dospělosti nosí, což je také faktor, jehož vliv se celkem dost diskutuje bez úplně jasné odpovědi).

Za tým Zeptej se vědce odpovídala Markéta