Na úvod odpovědi bychom rádi uvedli, že Zeptej se vědce nemá za cíl a ani nemůže dávat konkrétní zdravotní doporučení, která je potřeba konzultovat vždy se svým ošetřujícím lékařem, případně lékárníkem.
Pro pořádek: kromě FSME-IMMUN je v ČR obchodovaná ještě vakcína ENCEPUR, nicméně pro účely této odpovědi je můžeme považovat za obdobné. Navíc je možné, že některé přetrvávající dojmy ohledně očkování proti klíšťové encefalitidě (KE) jsou na základě dřívějších preparátů (např. dříve používané vakcíny s oslabeným virem nebo dřívějším složením vakcíny ENCEPUR, která do roku 2001 obsahovala jako stabilizační složku polygelin, jenž byl zdrojem některých alergických reakcí [1]). Existovaly také preparáty pro pasivní imunizaci (obsahující rovnou protilátky, oproti očkování, kde si protilátky vytvoří tělo samo), z nichž jedna se nazývala FSME-Bulin. Tyto preparáty byly v druhé polovině 90. let staženy z používání kvůli obavám z možného zhoršení průběhu KE po jejich podání [2]. V této odpovědi se však soustředíme na aktuální vakcíny.
Rizika onemocnění
Průběh KE u mladších (předškolních) dětí je obvykle mírnější než u dospělých [3], ale vzhledem k narůstajícímu počtu případů KE u dětí je vhodné načasovat toto očkování před prvním setkáním s onemocněním. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje v oblastech s vysokým výskytem KE (5 nakažených na 100 000 obyvatel) očkování pro všechny věkové kategorie [4] a Česká republika tento výskyt onemocnění překračuje [5]. Je důležité si uvědomit, že v případě propuknutí neexistuje na toto onemocnění žádný specifický lék a léčí se pouze příznaky.
Když se nemoc dostane do druhé fáze, virus může proniknout do centrálního nervového systému, kde se množí a poškozuje nervové buňky. Ačkoli je KE v dětství obecně mírnějším onemocněním než u dospělých, i dětská KE s sebou nese vysoké riziko dlouhodobých příznaků, které přetrvávají po akutní fázi onemocnění (např. bolest hlavy, únava, problémy s pamětí, podrážděnost, problémy se soustředěním) a může být spojena s pokračujícími nebo postupně se zhoršujícími vývojovými a kognitivními obtížemi (např. poruchy paměti, pozornosti, orientace a vyjadřování). Dlouhodobé následky tohoto typu byly pozorovány přibližně u 70 % dětí po akutní fázi onemocnění. Závažné dlouhodobé následky u dětské KE, jako jsou např. epilepsie nebo ochrnutí, však byly hlášeny méně často než u dospělých (2 % vs. 10 %) [6].
Účinnost očkování
S ohledem na proměnlivý výskyt nakažených klíšťat a další parametry sledovala většina klinických studií těchto vakcín spíše hladiny protilátek v odpovědi na očkování. Vakcína (konkrétně FSME-IMMUN) má vysokou úspěšnost tvorby protilátek jak u dětí, tak u dospělých (95–100 %) [6]. Nicméně máme k dispozici data také o tom, jak si tato vakcína vede v reálném světě: Rakousko má národní očkovací program, který doporučuje očkování všem osobám. V letech 2000–2011 byly v Rakousku k dispozici dvě vakcíny proti klíšťové encefalitidě (z toho FSME-IMMUN tvořilo přibližně 80 %). Na základě 883 případů KE v Rakousku v letech 2000–2011 byla vypočtena účinnost vakcíny pro prevenci hospitalizovaných pacientů na 96,3–98,7 %. Podle zveřejněných údajů z let 2000 až 2011 se v Rakousku (přibližně 8 milionů obyvatel) podařilo očkováním zabránit odhadem 4000 případů KE [6].
Bezpečnost očkování u dětí
Pravděpodobně nejobsáhlejší souhrn bezpečnosti, který je k dispozici, shrnuje a hodnotí 17 jednotlivých článků o očkování proti KE mezi lety 2009–2019 [7]. Z hlediska bezpečnosti bylo zjištěno, že vakcíny jsou dobře snášeny jak u dětí (ve věku 1–17 let), tak u dospělých, s lokálními reakcemi v místě vpichu u 24,8 % (4,3–54 %) a systémovými reakcemi (jako např. bolest hlavy, únava, zvýšená teplota) u 30 % (0,6–45,9 %) očkovaných. U dětí ve věku 7–11 let byl pozorován vyšší výskyt lokálních a systémových reakcí ve srovnání s věkovými skupinami 1–2 a 3–6 let. Závažné nežádoucí účinky (SAE) související s vakcínou byly vzácné a v 10 ze 13 studií (4455 účastníků) nebyly zaznamenány vůbec žádné. Ve studii s pětiletým sledováním byla u 313 vyšetřovaných jedinců zaznamenána 5% míra výskytu SAE, nicméně ty byly často považovány za „životní události“ nesouvisející s vakcínou. Ve švýcarské studii z let 1991–2001 bylo ze 73 nežádoucích příhod 19 hlášeno jako SAE, což odpovídá míře 2,3 SAE na 100 000 očkovaných dávek. Toto časové rozpětí však zahrnuje také aplikaci starších vakcín proti KE. Studie německé databáze pediatrického sledování hlásila přibližný výskyt 6,69 na 100 000 podaných dávek [7].
Jaké jsou nejčastější obavy
V práci z léta 2022 hodnotící účinnost a vnímané obavy z očkování proti KE v Německu [8] uvedlo 50–70 % respondentů nízké vnímání rizika tohoto onemocnění. Výskyt KE v Německu je výrazně nižší (0,9–1,9 hlášení na 100 000 obyvatel) než v ČR. A přesto, i když jsou známy některé rizikové faktory závažné formy KE, taková předpověď závažnosti je možná pouze s určitou pravděpodobností a ne pro konkrétního nakaženého na individuální úrovni. Kromě toho se na základě některých prací zdá, že podíl symptomatických případů se středně těžkým nebo těžkým průběhem je vyšší, než bylo dosud předpokládáno (a to i mezi dětmi). Druhou hlavní překážkou byl strach z nežádoucích účinků po očkování (~35 % respondentů), nicméně sami autoři této studie tuto obavu považují za neopodstatněnou na základě vysoké bezpečnosti těchto schválených vakcín. V části o účinnosti navíc autoři této práce uvádí dlouhé trvání vysoké účinnosti vakcín, které by mohlo v budoucnu vést k prodloužení mezi základním očkovacím schématem a posilovacími dávkami.
Snad vám tento přehled pomohl – jak je vidět, skutečně závažné nežádoucí účinky jsou viditelně velmi vzácné (a to i u dětí), naopak je třeba se připravit na nějaké reakce v místě vpichu a systémové reakce (bolest hlavy, únava, teplota), které jsou poměrně běžné, ale rychle odezní. Benefitem je pak zamezení propuknutí KE, kde jsou následky těžko odhadnutelné. Mnoho štěstí, ať už se rozhodnete jakkoliv. Za Zeptej se vědce vám oběma přejeme pevné zdraví a zvídavou mysl.
Pro Zeptej se vědce odpovídal Lukáš
Zdroje:
[1] https://www.klinickafarmakologie.cz/pdfs/far/2010/01/07.pdf
[2] https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0215075
[3] https://link.springer.com/article/10.1007/s13365-020-00856-x
[5] https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1877959X18302504
[6] https://www.fda.gov/media/151994/download
[7] https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1477893920303720