Vejce je původně samičí pohlavní buňka (vajíčko), která je produkovaná ve vaječníku a která po oplození ve vejcovodu, nebo i bez oplození, následně dosáhne své zralé struktury během cesty rozmnožovacím traktem slepice (tedy vejcovodem) [1].

Zárodečný terčík

Na povrchu žloutku každého vejce se nachází zárodečný terčík. Jedná se o malou oblast obsahující molekuly DNA (kyseliny deoxyribonukleové, nositelky genetické informace) vajíčka. Zárodečný terčík je viditelný pouhým okem a na povrchu žloutku se jeví jako bílá tečka. V případě oplozeného vejce má zárodečný terčík soustředný kruh kolem jádra a uprostřed se nachází průhledná oblast, zatímco na okraji je neprůhledná zóna. Rané zárodečné buňky jsou výchozími buňkami, ze kterých později vzniknou vajíčka a spermie dospělého jedince. V neoplozeném vejci je přítomna pouze struktura ve tvaru tečky [1].

Rozvoj embrya z neoplozeného vejce

Vývin embrya z neoplozeného vejce je možný. Partenogeneze, jak se tento jev odborně nazývá, je běžná zejména u rostlin, ale výjimečně může nastat i u živočichů (u obratlovců velmi zřídka). 

U malého procenta neoplozených vajec se totiž může zárodečný terčík spontánně aktivovat a vyvolat počáteční fázi vývinu embrya, pouze však do úrovně dělení buněk, které nepokračuje do stádia vývinu tkání. Příčinou tohoto jevu může být například nesprávná teplota při skladování vajec [2]. Správná teplota pro skladování vajec se má pohybovat kolem 10 °C, naopak teplota umožňující vývin embryí se pohybuje kolem 37 °C. Dalšími příčinami partenogeneze jsou genetická výbava a věk slepic, případně jejich virová onemocnění [3]. Embrya z neoplozených vajec však velmi brzy odumírají, a tak se z nich nemůže vyvinout kuře. 

Zdroje:

[1] https://doi.org/10.3329/jles.v8i0.20133 

[2] https://doi.org/10.3382/ps/pew010 

[3] https://doi.org/10.1530/rep-17-0728 

Pro Zeptej se vědce odpovídal Ondra