Asi nelze úplně jistě tvrdit, že lidé obecně věří více influencerům než vědcům – respektive hledala jsem nějaké studie, které by to přímo porovnávaly, a nic moc jsem nenašla, proto je náročné takové tvrzení podložit. Dovolím si tedy pouze několik úvah a poznatků založených na tom, co jsem k tématu našla:
Lidé mají k influencerům jiný vztah než k vědcům, jedná se o velmi odlišný typ autority. Vědci mají expertní autoritu, tedy autoritu založenou na expertním vědění a potvrzenou nějakými institucemi, které jsou součástí společenského systému. Autorita influencerů je oproti tomu založená především na autenticitě, pocitu blízkosti a intimity a na pocitu ztotožnitelnosti (píše o tom mj. antropoložka Crystal Abidin [1]). Influencerům věříme, protože je vnímáme více jako kamarády, kdežto vědce vnímáme jako vzdálené autority, kteří jsou odtržení od našich každodenních problémů.
Dalším faktorem je, že informace, které se k nám dostanou od expertních autorit (vědců), jsou obvykle zprostředkované skrze média, tedy skrze další typ instituce, která je vnímaná jako součást nějakého společenského systému. U influencera s nadsázkou známe jeho každodenní život, jména jeho dětí a značku zubní pasty. Informace, které nám předává, jsou pak vnímané jinak než informace od někoho, u koho známe jedině jeho titul a nemáme k němu (byť jen virtuální) vztah.
Ve svém vlastním výzkumu jsem se zabývala tím, jak čeští influenceři komunikují v rámci svých komunit na Instagramu. Ukazuje se, že autorita influencerů může začít hrát důležitou roli tam, kde jsou instituce a společenský systém vnímané jako nedůvěryhodné nebo prostě nepochopitelné či nedostatečně komunikující, jako ti, kdo takzvaně „kašlou na lidi“. Autoritě influencerů napomáhá právě fakt, že je založená na každodennosti, blízkosti a může tak být vnímaná v opozici vůči onomu „systému“ či jako jeho alternativa.
Lze také říci, že autorita influencerů narůstá. Během covidu se nárůst ještě urychlil a je to trend, který určitě nikam v blízké době nezmizí. Proto je podstatné, abychom s tím pracovali a diskutovali o tom, jak nastavovat pravidla influencerské komunikace tak, aby to bylo bezpečné jak pro influencery, tak pro jejich publikum. V tomto kontextu je zajímavý příklad reportu, který si na toto téma nechala vypracovat od odborníků britská vláda [2] a který mimo jiné poukazuje na fakt, jak je současný systém na kulturu influencerů nepřipravený co se regulace a prevence potenciálních rizik týče.
Za Zeptej se vědce odpovídala Marie
Zdroje:
[1] Abidin, Crystal. 2015. “Communicative Intimacies: Influencers and Perceived Interconnectedness.” Ada: A Journal of Gender, New Media, & Technology 8. DOI: 10.7264/N3MW2FFG
[2] https://publications.parliament.uk/pa/cm5802/cmselect/cmcumeds/258/summary.html
