Otázka, proč mají muži a jiní savčí samci bradavky, ačkoliv jsou u nich bez zjevné funkce, zaujala již řadu evolučních biologů. K zodpovězení otázky musíme začít u časného vývoje zárodku nového jedince (embrya). Mužská a ženská (samčí a samičí) embrya se totiž zpočátku vyvíjí úplně stejně a buňky pohlavních orgánů jsou takzvaně bipotenciální, tedy mají potenciál se stát jak mužskými, tak ženskými pohlavními orgány. To trvá u člověka až do šestého týdne vývoje, kdy přijde na řadu gen s označením Sry (sex-determining region Y, česky oblast Y rozhodující o pohlaví) nacházející se na chromozomu Y (pro připomenutí – u savců mají samci pohlavní chromozomy XY a samice XX). Tento gen spouští kaskádu procesů vedoucích k tomu, že se u embrya začnou vyvíjet mužské pohlavní orgány – varlata. Při nepřítomnosti tohoto genu se naopak začnou vyvíjet ženské pohlavní orgány – vaječníky [1, 2]. Muži mají bradavky, protože ty jsou vyvinuty už předtím, než gen Sry sehraje svou roli v určení pohlaví. Až do puberty, kdy působením hormonů dochází u žen ke změnám, není mezi ženskými a mužskými bradavkami významný rozdíl.
Proč ale mají muži bradavky i přesto, že u nich nemají žádnou funkci? Z pohledu evoluční biologie ne všechny znaky či struktury musí být evolučním přizpůsobením, tedy mít nějakou funkci, pro kterou se vyvinuly. Některé struktury vznikly důsledkem náhodných genetických mutací, genetických, vývojových a jiných omezení nebo jako vedlejší produkt vývoje jiných znaků [3]. Evoluční biologové se domnívají, že právě poslední zmíněný mechanismus je nejspíše také případem mužských (samčích) bradavek, které se vyvinuly jako vedlejší produkt vývoje ženských (samičích) bradavek, které se vyvinuly v důsledku potřeby mít takto funkční tkáň [4]. Kromě toho bradavky mužům nijak nevadí či neškodí a neexistuje proto důvod z hlediska evoluce, aby vymizely. Jednoduše – muži mají bradavky, protože je mají ženy.
Bradavky se kromě člověka vyskytují také u samců téměř všech savčích druhů. Existují však výjimky jako myši, koně a vačnatci, u kterých samci bradavky nemají. U myší byl již popsán mechanismus, kterým v zárodečném vývoji dochází u samců k zastavení vývoje mléčné žlázy a následnému úplnému ústupu bradavek [5, 6].
U dvou druhů kaloně (kaloně hnědého z Malajsie a kaloně maskovaného z Papuy Nové Guiney) byly dokonce pozorovány tvorba a vylučování mléka samci (laktace). Proč k tomu dochází a zda samci těchto druhů skutečně kojí svá mláďata, je však stále předmětem zkoumání [7].
Muži jsou také za určitých podmínek schopni laktace. Dochází k tomu například po podání hormonů nebo v důsledku některých vážných poruch. Laktace byla například pozorována u přeživších koncentračních táborů z 2. světové války, u kterých k laktaci docházelo v důsledku narušení správné funkce jater, varlat a hypofýzy (podvěsku mozkového) způsobeného podvýživou a následné hormonální nerovnováhy po návratu k normálnímu stravování [7].
Pro Zeptej se vědce odpovídala Kateřina
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.1242/dev.048983
[2] https://doi.org/10.1152/physrev.00009.2006
[3] S. J. Gould and R. C. Lewontin, The spandrels of San Marco and the Panglossian paradigm: a critique of the adaptationist programme,1979, Proc. R. Soc. Lond. B., pp. 581–598.
[4] https://doi.org/10.1007/s40750-018-0096-1
[5] https://doi.org/10.1038/news990805-1