Dotazy a odpovědi

Jak matematika popisuje teorii chaosu?

1321

Dotaz:

Zdravím, nedávno jsem narazil na video na téma Feigenbaumova konstanta (4,669…). Při výpočtu konstanty se dosazují hodnoty r (ve videu označované jako α), které se na grafu pohybují v rozmezí 0 až 4. Ve videu i ve většině článků a obrázků (grafů), které jsem nalezl, hodnota r končí na hodnotě 4 nebo méně. Proč hodnota r nepřekročí hodnotu 4? Je funkce, ze které se vypočítává F. konstanta, příliš chaotická, pokud hodnota r je vyšší než 4? V odkazu článek a v něm ukázka grafu: https://www.juliabloggers.com/a-high-precision-calculation-of-feigenbaums-alpha-using-julia/ Je možné, že mi kvůli nedostatečné angličtině pointa z článku unikla.
teorie chaosu

Minutová odpověď:

1)

Dotaz se týká jedné z rovnic používaných v teorii chaosu, může popisovat, jak se změní populace v následující generaci při dané rychlosti růstu.

2)

Konstanta popisující rychlost růstu je omezená na hodnoty mezi nulou a čtyřkou, což můžeme ukázat pomocí diferenciálního počtu, kde hledáme maximum funkce.
teorie chaosu

Celá odpověď:

Děkujeme za pěkný dotaz, který se týká jedné z rovnic používaných v teorii chaosu [1]. Touto rovnicí je tzv. logistická mapa, která je dána poměrně jednoduchou rovnicí:

xn+1 = rxn(1 – xn),

kde hodnota x představuje normalizovanou populaci. Tu si můžeme představit například jako podíl lidí s určitou vlastností vůči všem lidem. Hodnota normalizované populace tak může být libovolné číslo mezi nulou a jedničkou. Normalizaci zavádíme typicky proto, že se s normalizovanými daty lépe pracuje. V rovnici logistické mapy hodnota xn určuje populaci v n-té generaci a hodnota (1 – xn) odpovídá zbytku populace, která určitou sledovanou vlastnost nemá. Konstanta r určuje rychlost růstu.

Jinými slovy nám rovnice říká, jak se při jisté rychlosti růstu r změní populace v příští generaci (n+1), známe-li populaci aktuální generace (n). Jelikož rovnice pracuje s normalizovanou populací, musí hodnota xn+1 vyjít v mezích mezi nulou a jedničkou. To ale omezuje přípustné hodnoty konstanty r. Ve vámi zmíněném článku je správně uvedeno, že konstanta r (ve článku α) může nabývat hodnot mezi nulou a čtyřkou. Ale proč je horním limitem zrovna čtyřka?

Začněme s pravou stranou rovnice, která představuje kvadratickou rovnici pro hodnotu xn. Když hledáme maximum nějaké funkce, vlastně se ptáme, kdy je její derivace rovna nule. S pomocí diferenciálního počtu zjistíme, že tato derivace je rovna r(1 – 2xn). Položme tedy

0 = r(1 – 2xn)

a zjistíme, že výše uvedená funkce je v maximu, když xn = ½. Po dosazení této hodnoty do logistické mapy dostaneme

xn+1 = r/4.

Abychom určili přípustné hodnoty r, musíme si uvědomit, že xn+1 má maximální hodnotu rovnou jedné (představuje normalizovanou populaci). Dostaneme

r ≤ 4.

Jinými slovy jsme dostali horní mez pro konstantu růstu r. Podobně můžeme postupovat pro minimální hodnotu xn+1, která se rovná nule, a odvodit, že spodní mez je

 r ≥ 0.

Když si to shrneme: Ukázali jsme, že konstanta růstu r, která figuruje v rovnici logistické mapy, je omezena na hodnoty mezi nulou a čtyřkou. To plyne ze skutečnosti, že normalizované populace mohou nabývat pouze hodnot mezi nulou a jedničkou.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Vítek

Zdroje:

[1] Ausloos, M., & Dirickx, M. (Eds.). (2005). The logistic map and the route to chaos: From the beginnings to modern applications (2006th ed.). Springer.

Odpovídal

(VŠCHT Praha + JILA – University of Colorado Boulder & National Institute of Standards and Technology (NIST))

Odborná recenze:

(Extreme Light Infrastructure – European Research Infrastructure Consortium (ELI-ERIC))

Editace textu: