Dotazy a odpovědi

Proč se čajové lístky pohybují po zamíchání do středu šálku?

Datum odpovědi: 28. 10. 2024

546

Dotaz:

Řešili jsme s kolegou v práci, proč při míchání čaje se drobné zbytky dostanou do středu a ne na kraj hrníčku. Čekal bych, že mají větší hustotu než voda (proto jsou u dna) a tudíž by je odstředivá síla měla vynést na okraj? + Vzpomínám si na jednu úlohu z TT před 40 lety: jak vysvětlit, že po zalití volně sypaného čaje a po zamíchání lžičkou se čajové lístky pohybují do středu šálku a ne naopak? K vysvětlení jsem se nedobral.
Zdroj obrázku: Canva

Minutová odpověď:

1)

Za usazování čajových lístků uprostřed šálku může jev jménem druhotné proudění.

2)

Podobného principu se využívá např. i při získávání plazmy z lidské krve.

3)

Laboratoř máme každý z nás v kuchyni!
Zdroj obrázku: Canva

Celá odpověď:

(nejlépe čtěte s šálkem horkého čaje v 17:00)

Ačkoliv by se mohlo zdát, že fyzika běžného dne nemůže člověka, který dal dohromady teorii relativity, nikterak zaujmout, opak je pravdou. V roce 1926 Albert Einstein na téma toku kapalin zveřejnil v časopise článek, který pojednával hlavně o meandrujících řekách [1]. Princip je ale velmi podobný tomu, co probíhá v našich hrncích s čajem.

Připravte si šálek sypaného čaje, lžičku a pohodlně se usaďte – není nad to využít rovnou praktického experimentu, když k tomu samotná otázka vybízí!

Pokud čaj zamícháme, udělujeme kapalině horizontální rotaci (otáčení ve vodorovné rovině). Můžeme si všimnout, že poté je kapalina ve středu šálku níže než na okraji nádoby – vidíte to?

Je to důsledkem vzájemného působení dvou sil, které kapalinu v šálku ovlivňují – jednou z nich je odstředivá síla způsobená setrvačnosti kapaliny a druhá je tlaková síla vycházející z gravitace.

Pokračujme dále. U stěn našeho šálku a na jeho dně brzdí molekuly čaje tření. Dochází tedy ke zmenšení odstředivé síly, avšak tlaková síla zůstává stejná a tyto dvě síly tak nejsou v rovnováze. K vyrovnání obou sil se mění proudění kapaliny a vzniká sekundární neboli druhotná cirkulace (proudění). Kapalina tak podél stěn klesá dolů, na dně se přesouvá ke středu šálku a pak zpět nahoru. S sebou unáší čajové lístky, dokud se pohyb nezastaví. Hladina čaje je poté opět vodorovná, a jelikož je hustota namočených čajových lístků o něco vyšší než hustota vody, před skončením pohybu se už dále netočí směrem vzhůru, ale zůstávají na dně hrnku v jeho středu (může se dít i to, že čajové lístky necestují nahoru vůbec a pouze se shromažďují ve středu dna šálku).

Nezůstaneme ale jen u čaje. Jak Einsteinův článek napovídá [1], můžeme se se sekundárním prouděním setkat i u meandrujících řek, v atmosféře, ale i v praxi u čištění nečistot z kapalin nebo při získávání krevní plazmy oddělením červených a bílých krvinek z krve pomocí odstředivky.

V poslední řadě je třeba dodat, že tento efekt nebude fungovat, pokud budeme místo lžičkou v šálku otáčet celým šálkem.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Lenka

Zdroje:

[1] https://doi.org/10.1007/BF01510300 

Další čtení prověřené autorkou:

https://www.matfyz.cz/clanky/caj-alberta-einsteina

https://www.weltderphysik.de/thema/hinter-den-dingen/warum-sammeln-sich-teeblaetter-in-der-mitte

Odpovídala

(Science to Go a Paralelní Polis)

Odborná recenze:

(VŠCHT Praha + JILA – University of Colorado Boulder & National Institute of Standards and Technology (NIST))

Editace textu:

Kategorie: Fyzika a chemie

Mohlo by se vám líbit: