Obecně je rostlinná produkce závislá na rozloze orné půdy daného státu a na jejích výnosech. Výnosy pak představují hmotnost sušiny plodiny, která je sklizena na jednotku plochy (typicky hektar). Výnosy jsou ovlivněny mnoha parametry. Můžeme je rozdělit na ty, které lze přímo ovlivnit, a na ty, které jsou dané prostředím, kde se rostlina pěstuje. Mezi ty první patří určitě to, kolik suroviny je sama plodina schopna vytvořit (např. množství a velikost zrn), jak je odolná vůči škůdcům či patogenům. Důležitým faktorem je zde i způsob hospodaření, tj. jak byla půda zpracována, množství použitých hnojiv a prostředků proti škůdcům atd. Faktory, které ovlivnit nelze vůbec nebo jen omezeně, jsou dané klimatem (dostupnost srážek a teplota).

To, jestli něco dobře poroste na dané lokalitě, samozřejmě ovlivňují i půdní vlastnosti. Kvalita půdy je dána mnoha parametry: například množství a složení organické hmoty, jestli je půda převážně písčitá nebo jílovitá apod. Způsoby hospodaření do určité míry kvalitu půdy ovlivňují. Je třeba říci, že současným trendem je spíše snižování kvality půdy [1].

Dle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) byla produkce obilí na Ukrajině 85 milionů tun a v České republice (ČR) 8 milionů tun. Z tohoto je vidět, že Ukrajina má desetkrát větší produkci obilovin ve srovnání s ČR. Bohužel se mi Vámi zjištěný rozdíl (40× větší) nepodařilo dohledat.

Pokud se podíváme na záznamy za posledních 30 let, tak se produkce obilovin na Ukrajině téměř ztrojnásobila. V ČR za stejné období produkce značně kolísala mezi 5 a 9 tunami. Dlouhodobé výnosy obilí jsou o něco málo lepší v ČR (6 t/ha) než na Ukrajině (5,5 t/ha) [2].

Pokud se podíváme na geografickou rozlohu a využití ploch na Ukrajině a v ČR, je zcela evidentní, že rozdíl v rostlinné produkci je primárně dán velikostí zemědělské půdy. Zemědělská půda na Ukrajině dosahuje cca 413 000 km²[2], kdežto v ČR je její rozloha cca 40 000 km²[3]. Je nutné podotknout, že ne celá rozloha zemědělské půdy je využita k produkci. Ačkoliv zde převažují tradiční pole k pěstování plodin, zahrnuje i trvalé travní porosty, louky a další.

Ukrajina patří mezi největší producenty a vývozce zemědělských a potravinářských produktů a pojí se s ní pojem „obilnice Evropy“. Je založen na faktu, že zemědělská půda na Ukrajině je značně rozsáhlá (pro představu je pětkrát větší než celá ČR), má vhodné klimatické podmínky a taky se zde na rozsáhlém území nacházejí černozemě [4]. To je půdní typ, který je pro své vlastnosti velmi vhodnou půdou pro pěstování zemědělských plodin [5]. V ČR se nacházejí také, a to především na jižní Moravě a v Polabí [4, 5], tedy v oblastech, které jsou u nás tradičně se zemědělstvím spojeny.

Co se týče otázky vlivu černobylské havárie na produkci plodin: nenašla jsem studii, která by řešila její vliv na aktuální výnosy. Existují ale práce, které se zaměřily na stav plodin těsně po havárii. Z těchto prací vyplývá, že přímo zasažené plodiny jsou ovlivněny negativně [6], proto lze vliv havárie na vyšší produkce na území Ukrajiny vyloučit. Efekt by to mělo spíše opačný. Rozdíl mezi produkcemi obou států je tak dán především rozdíly v rozloze zemědělské půdy.