Pyly, které jsou často vnímány jako běžné alergeny, nemusí novorozencům automaticky vadit. Aby se u novorozence projevila alergická reakce na pyly, musí být nejprve alergický. To znamená, že musí projít procesem senzitizace (nárůst vnímavosti vůči určitým podnětům, zvýšení citlivosti až přecitlivělost) na konkrétní alergen, v tomto případě pyl. Senzitizace na alergeny probíhá až po určitém věku dítěte, protože imunitní systém není ihned po narození plně vyvinutý. Existují však určité faktory, které mohou ovlivnit náchylnost novorozenců k rozvoji alergické reakce na pyly.
Děti narozené předčasně nebo ty, které byly brzy po narození vystaveny antibiotikům, mohou mít citlivější imunitní systém a jsou tak náchylnější k rozvoji alergií. Studie naznačují, že děti s atopickým ekzémem (svědivé kožní onemocnění) nebo poškozenou kůží mají zvýšené riziko rozvoje alergií na environmentální alergeny (alergeny okolního prostředí, se kterými běžně přijdeme do styku nebo je vdechneme) [1].
Podle výzkumu provedeného během prvního roku života dětí, kdy bylo sledováno množství pylu a úroveň znečištění ovzduší v místě bydliště daného dítěte, existuje vyšší riziko vzniku dýchacích obtíží u dětí, které jsou vystavené většímu množství pylu, nezávisle na tom, zda jejich matky trpí náchylností na vznik alergie [2]. Výzkum se ale věnuje množství pylu v ovzduší, pocházejícímu hlavně ze stromů a trav. Ty vypustí mnohonásobně více pylu než uvázaná květina z květinářství.
Důležitým hlediskem je také období prvního půl roku života, kdy dochází k přenosu protilátek od matky mateřským mlékem. Tyto protilátky mohou ovlivnit senzitizaci novorozence [2]. Obecně se má za to, že k senzitizaci na pyly dochází až po prvním roce života a náchylnější jsou děti rodičů náchylných k alergiím [3, 4].
Rozvoj alergie je také spojen s adaptivním (přizpůsobivým) imunitním systémem, který si pamatuje předchozí vystavení organismu antigenům (látkám vyvolávajícím tvorbu protilátek proti alergické reakci) a historii infekcí. Novorozenci ještě žádnou imunitní paměť nemají, a tedy nemohou reagovat na pyly, kterým dosud nebyli vystaveni [5].
Studie ale naznačují, že vystavení vysokému množství alergenu v raném věku může zvyšovat riziko alergických reakcí, tedy že děti narozené v pylové sezóně mohou být náchylnější k rozvoji alergií [6]. Senzitizace na vdechované alergeny, jako jsou pyly, obvykle začíná až po období novorozenectví a postupně narůstá během prvních let života. Probíhající změny v klimatu a znečištění ovzduší mohou dále zvýšit agresivitu pylu, a tím i riziko alergických reakcí [7].
Pro Zeptej se vědce odpovídala Eliška
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.1038/nri.2017.39
[2] https://doi.org/10.1111/all.15284
[3] https://doi.org/10.2500/aap.2007.28.3055
[4] https://doi.org/10.1016/j.jpeds.2006.06.035
[5] https://doi.org/10.1016/j.immuni.2023.02.013