Kažení potravin při bouřce se traduje již několik staletí – našla jsem vědecký článek zabývající se tímto tématem z konce 19. století [1]. V 19. století také Louis Pasteur přišel na to, že za kvašení potravin jsou zodpovědné mikroorganismy (bakterie, kvasinky či plísně), a vypracoval metodu tepelné sterilizace, tzv. pasterizace, kdy zvýšením teploty dochází k usmrcení mikroorganismů, a potraviny jsou tak odolnější vůči kažení.

Dříve lidé nevěděli, že kažení potravin způsobují mikroorganismy, pouze pozorovali zvýšenou kazivost potravin (mléka, polévky) při bouřce. Pozdější teorie to zdůvodňují elektrickými výboji, které se při bouřce vyskytují, nicméně to bylo vyvráceno [2, 3].

Ale jak se říká, na každém šprochu pravdy trochu. Je opravdu možné, že lidé dříve pozorovali kysnutí mléka či polévky při bouřce, pravděpodobně to však bylo způsobeno počasím, které bouřku většinou doprovází, tedy vlhko a teplo, což je pro většinu mikroorganismů ideální [4]. Mikroorganismy se pak množí a dochází ke zkysnutí potravin. 

V dnešní době technických vymožeností, jako lednice a mrazáky, a vysokých nároků na nezávadnost potravin, kdy v obchodě koupíte pouze mléko ošetřené pasterizací či UHT (což je obdoba pasterizace, jen za vyšší teploty po kratší čas), už si kysnutí za bouřky téměř nevšimnete. Pokud by si člověk ale koupil nepasterizované mléko třeba u sedláka či vařil polévku před bouřkou a zapomněl je uklidit do lednice, je kvůli počasí vyšší šance, že se zkazí.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Henrietta

Zdroje:

[1] https://doi.org/10.1126/science.ns-17.425.178 

[3] https://academic.oup.com/bjrrss/article-abstract/10/38/9/7647786

[4] https://doi.org/10.1002/ciuz.202010005 

Další čtení prověřené autorem:

[2] https://www.scientificamerican.com/article/lightning-and-milk/