Stručná odpověď zní: ano, mohou. O jednovaječných dvojčatech u ptáků mluvíme tehdy, když se na žloutku vytvoří dvě zárodečné plošky, anebo se ploška během vývoje podélně rozdělí na dvě. V obou případech se dvojčata vyvíjejí z jednoho žloutku. O jednovaječná dvojčata se tedy jedná jen v některých případech, kdy se pod jednou skořápkou vyvíjejí dvě ptáčata [1]. Kromě jednovaječných dvojčat byl u ptáků výjimečně zaznamenán i výskyt jednovaječných trojčat [1, 2].

U ptáků méně často než u savců

Všeobecně se má za to, že vznik jednovaječných dvojčat u ptáků (a všeobecně u vejce snášejících obratlovců, tedy třeba u většiny plazů) je méně častý než u savců. Různé studie popsaly tento jev u řady ptáků chovaných v zajetí, například u pštrosů emu, kuřat či krůt, a dobraly se velmi odlišných čísel, od tisícin až po desetiny procenta. Čísla se lišila nejen mezi sledovanými druhy ptáků, ale i v jednotlivých studiích v rámci jednoho druhu [2, 3]. U japonských křepelek dosáhla četnost jednovaječných dvojčat bezmála jednoho procenta, přičemž u každého druhého případu šlo o siamská dvojčata [4]. Pro tento druh je vyšší výskyt jednovaječných dvojčat typický [1].

Pro představu: U lidí je frekvence narození jednovaječných dvojčat při přirozeném početí udávána v rozmezí 0,3–0,5 %. Tato čísla však není možné srovnávat, protože u ptáků se v naprosté většině jedná o výskyt jednovaječných dvojčat sledovaný u nevylíhnutých vajec. Ptačí dvojčata vyvíjející se pod pevnou skořápkou čelí kvůli omezenému prostoru a vzájemné poloze ptáčat značným obtížím během líhnutí, protože ptáčata nezaujímají uvnitř vejce správnou polohu a vzájemně si při líhnutí (klování ven) překážejí. Líhnutí tak často končí neúspěšně [1, 5]. Výskyt vylíhnutých jednovaječných dvojčat u volně žijících ptáků je z tohoto důvodu naprosto minimální, a pokud je mi známo, nejsou ani publikované žádné relevantní studie zabývající se výskytem jednovaječných vícerčat v nevylíhlých vejcích volně žijících ptáků.

Chlad a genetika

Zatímco u savců jsou předpoklady k tvorbě jednovaječných dvojčat dány především geneticky [6], u ptáků mají vliv mutace, ale i vnější podmínky. U chovné drůbeže počet jednovaječných dvojčat ve snůšce velmi záleží například na délce a teplotě uskladnění vajec před jejich vložením do inkubátoru, který ve velkých chovech zastupuje zahřívání vajec ptačími rodiči. Pokud jsou vejce skladována dlouhodobě v chladu, je výskyt jednovaječných dvojčat vyšší, pravděpodobně v důsledku přestavby buněk zárodku [7].

Siamská dvojčata se naproti tomu u drůbeže vyskytují překvapivě často – dokonce mnohem častěji než u lidí. Toto porovnání je ale opět zkreslené, u lidí totiž většina takových zárodků zanikne už v raném vývoji, zatímco u ptáků se dají poznat i v nevylíhlých vejcích [8]. Celkově je vznik a četnost jednovaječných dvojčat u ptáků zatím jen málo probádaný jev.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Tereza