Ledové krystalky za letadlem

Letecké motory chrlí horké spaliny, které obsahují jak drobné částečky sazí, tak vodní páru. V letových výškách kolem 8–12 km se teploty pohybují hluboko pod bodem mrazu, často i pod –40 °C. Vzduch z motorů se rychle ochlazuje, vodní pára se sráží na sazích z motoru a rychle mrzne, případně někdy vznikají přímo ledové krystalky (desublimace – z plynného skupenství vzniká rovnou pevné skupenství, v tomto případě led). Doba existence těchto rychle vzniklých krystalků závisí na vlhkosti vzduchu v okolí. V suchém okolním vzduchu kondenzační stopa vůbec nebude patrná nebo rychle zmizí, jak se kapičky vody vypařují či se krystalky ledu mění na vodní páru, neboli sublimují. Naopak ve vlhkém prostředí stopa za letadlem vydrží delší dobu a krystalky ledu mohou naopak pokračovat v růstu přijímáním dalších molekul vodní páry z okolí. Tím se pruh za letadlem ještě více zviditelňuje.

Kondenzační pruh za letadlem je pak ovlivněný ještě dalšími vlivy v místě svého výskytu. Sestupné pohyby vzduchu vedou k jeho ohřátí a postupně i k sublimaci krystalků. Velká proměnlivost pohybů vzduchu směrem nahoru a dolů, například ve zvlněném vzduchu, vede k vypaření nepravidelných úseků pruhu. Z čáry se pak stane sled nepravidelně dlouhých kousků. A v neposlední řadě turbulentní prostředí (velká proměnlivost větru) může vést k rozbití pruhu a ke vzniku různých háčků, vlnek nebo kliček (viz obrázek). Kondenzační pruhy mohou ve vlhkém prostředí vydržet i poměrně dlouho a mohou být postupně větrem roztaženy nebo pospojovány do celých vrstev tenké ledové oblačnosti (druhu cirrostratus).

Obrázek: Větrem roztrhané a pokroucené zbytky kondenzační čáry za letadlem. Autor fdecomite, CC BY 2.0 Zdroj: https://www.flickr.com/photos/fdecomite/370151528/

Chyba v Matrixu

Množství takové oblačnosti závisí na aktivitě letecké dopravy. Pokud dramaticky neroste počet letadel nad naší hlavou, nebude zásadně ani přibývat kondenzačních pruhů. Při pozorování oblohy se ale setkáváme běžně s tzv. iluzí frekvence. Jde o fascinující souhru lidské pozornosti a paměti: jakmile si nějaké věci poprvé všimnete, váš mozek ji vyhodnotí jako důležitou a začne ji v davu ostatních vjemů aktivně vyhledávat. 

Ve skutečnosti se daná věc kolem nás nevyskytuje častěji než dříve, to jen naše mysl vytvořila jakousi „chybu v Matrixu“, kdy díky selektivnímu vnímání získáváme pocit, že nás tento konkrétní symbol nebo objekt náhle pronásleduje na každém kroku. To se stává např. po koupi nového vozu a nebo při zvýšeném zájmu o nějaký přírodní jev. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že jsem si nikdy nevšiml tolika Citroënů Berlingo, dokud jsem si sám jeden nekoupil :).

Pro Zeptej se vědce odpovídal Peťas

Zdroje:

[1] Společné vyjádření ČHMÚ, ÚFA AV ČR atd. k problematice tzv. „chemtrails“ https://www.mo.gov.cz/images/id_15001_16000/15635/011.pdf

[2] Aircraft condensation trails, International Cloud Atlas,  https://cloudatlas.wmo.int/en/aircraft-condensation-trails.html

Další čtení prověřené autorem:

Co si myslíte o chemtrails, Zeptej se vědce: https://zeptejsevedce.cz/dotazy-a-odpovedi/0519-chemtrails/