Vitamin K je nezbytným faktorem při srážení krve (hlavně v játrech), ale ukazuje se, že má roli i v jiných procesech. Jeho nedostatek je spojen zejména s chronickými zánětlivými onemocněními jako jsou onemocnění srdce a cév, chronický zánět ledvin, osteoartritida (degenerativní onemocnění kloubů) nebo osteoporóza (řídnutí kostí). Jelikož jsou tato onemocnění většinou spojena se stárnutím a často se nedostatek vitaminu K (ať K1 či K2) objevuje v souvislosti právě s těmito onemocněními, můžeme se domnívat, že suplementace vitaminu K je prospěšná při jejich prevenci či zmírnění průběhu.

Není to ale tak jednoznačné. Základním problémem je samotné zjišťování množství vitaminu K v těle, jelikož se musí používat více biomarkerů (indikátorů biologického stavu; z moči, různé cirkulující formy vitaminu K apod.) [1]. Některé studie navíc používají nepřímé metody – pomocí množství proteinů, které jsou závislé na vitaminu K (z angl. VDKP), například osteokalcinu [2].

Co se týká osteoporózy, bylo provedeno několik studií zabývajících se vlivem suplementace vitaminu K (jak K1 tak K2) na prevenci i zmírnění příznaků osteoporózy. Ačkoli některé studie prokázaly mírné pozitivní účinky suplementace, jiné nezaznamenaly žádný efekt vitaminu K na průběh onemocnění [3]. Podobně je to s účinkem vitaminu K2 v léčbě a prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Některé studie prokázaly redukci zvápenatění cévních stěn při suplementaci vitaminu K2 [4].

Jelikož ale nebyly prokázány žádné negativní vlivy suplementace vitaminu K2 ani ve vysokých dávkách překračujících doporučenou denní dávku [5], není jeho zařazení do stravy na škodu, zvláště u starších jedinců či žen po menopauze. Celkové zdravotní benefity suplementace vitaminu K jsou ovšem zatím stále neprůkazné.

Za Zeptej se vědce, Eliška