Věděli jste, že odpor proti vakcinaci započal ještě před vznikem vakcíny samotné? Ta byla vyvinuta v roce 1796 doktorem Edwardem Jennerem a začala lidstvo úspěšně chránit před virem pravých neštovic. Před ní jsme ve snaze se imunizovat mohli tak maximálně šňupat rozdrcené strupy nakažených – a už to bylo citlivé téma… a ne kvůli tomu, jak nechutné to je [1]. Zkrátka – téma vakcín bylo choulostivé už od svého zárodku.

Dotaz se týká nařknutí vakcín proti chřipce a COVID-19 ze zbytečnosti (resp. nefunkčnosti) a nadužívanosti. Pojďme si nejdříve objasnit, co tím mají kritici očkování vlastně na mysli a na co tím pádem odpovídáme.

Zbytečnost/nefunkčnost = žádná nebo zanedbatelná účinnost.
Nadužívanost = zbytečná aplikace posilujících dávek v případě COVID-19 a zbytečné apelování na aplikaci sezónních vakcín proti chřipce.

S ohledem na to, o jak kontroverzní otázky se jedná, snad čtenář promine, že je odpověď delší.

Abychom si rozuměli

Než se na to vrhneme, připomeňme si významy dvou zásadních parametrů, podle kterých se (ne)funkčnost a (ne)zbytnost vakcín posuzují.

Reálná účinnost vakcíny (angl. „vaccine effectiveness“)

Pokud se dočtete, že účinnost dosahuje 60 %, znamená to, že očkovaný člověk má při kontaktu s nemocí o 60 % nižší riziko, že se nakazí, než člověk neočkovaný. Neznamená to, že vakcína funguje jen v 60 % případů [2].

Jak to?

Účinností vakcíny se nejčastěji myslí reálná účinnost vakcíny, která je měřítkem dopadu očkování ve skutečných podmínkách mimo kontrolované postupy testovacích studií.

Studie reálné účinnosti sledují nejen to, zda člověk onemocní, ale také to, zda očkování snižuje riziko těžkého průběhu, pobytu v nemocnici, péče na jednotce intenzivní péče (JIP) nebo úmrtí [3].

Nadúmrtnost (angl. „excess deaths“ nebo „excess mortality“)

Tento termín označuje, o kolik více lidí zemře v důsledku nemoci oproti tomu, kolik jich v konkrétním období umírá běžně [4]. Dále se nám v textu sice tento termín neobjeví, ale považujeme za vhodné ho připomenout, protože se s ním operuje v mnoha (zde citovaných) studiích.

Očkování proti COVID-19

Během prvního „covidového“ roku si nemoc vzala přibližně 11,6 milionu životů. Vědci odhadli, že bez vakcíny by zemřelo 31,4 milionu lidí. Vakcína tedy teoreticky snížila počet úmrtí o 63 % [5, 6].

I když už je pandemie několik let za námi, SARS-CoV-2 (alias koronavirus, který způsobuje onemocnění COVID-19) mezi námi stále koluje a stále způsobuje smrt a těžké průběhy vynucující si hospitalizaci. Aby se účinnost a bezpečnost vakcín (nejen proti COVID-19) neustále a co nejdůkladněji monitorovala, vznikly mezinárodní sítě vědeckých laboratoří a nemocnic, které data o nemocných a očkovaných pravidelně analyzují a zveřejňují [7], jako např. [8–13].

Na čem se výstupy jejich analýz shodují? Vakcinace proti COVID-19 je stále nejúčinnějším způsobem, jak se ekonomicky udržitelně bránit šíření nemoci a chránit se před jejími závažnými důsledky. Na rozdíl od plošných karantén a dalších (často se měnících) vládních opatření umožňuje významně snížit počet hospitalizací a úmrtí, aniž by bylo nutné dlouhodobě omezovat běžný život společnosti a paralyzovat ekonomiku omezováním provozu škol a podniků. Aby však tato ochrana byla skutečně efektivní, je potřeba se nechat očkovat pravidelně, nejnovějším typem vakcíny. Proto se toto očkování doporučuje především lidem, u nichž je co nejvyšší účinnost vakcíny skutečně žádoucí, tedy u seniorů a lidí s oslabenou imunitou (viz další čtení).

Tím se dostáváme k Achillově patě očkování, do které někteří tak rádi dloubají.

„Zbytečné boostery“?

Stejně jako náš mozek i imunitní systém může časem zapomenout. Obecně mohou ochrany prvních očkovacích dávek proti různým onemocněním časem slábnout. Posilující dávka (tedy onen „booster“) tak slouží jako připomenutí, proti čemu si má naše tělo tvořit protilátky.

Z doposud zcela neobjasněných důvodů proti některým onemocněním stačí jedna vakcinační dávka, proti jiným ne [14]. Krásným příkladem, o kterém pravděpodobně nebude nikdo příliš polemizovat, je „tetanovka“. Očkování proti tetanu by se mělo obnovovat přibližně každých 10–15 let [15], protože za tu dobu se množství protilátek v našem těle znatelně sníží a už nemusí poskytovat patřičnou ochranu [16].

Bohužel, u očkování proti COVID-19 je nutno vakcínu obnovovat mnohem častěji. Vědci v nedávné rozsáhlé studii analyzující výsledky z dostupných dat zjistili, že celková účinnost první vakcinace proti nákaze a závažným důsledkům onemocnění dosáhla 68,9 %. Během 6 měsíců však klesla na 38,9 %. Posilující dávka ji opět zvýšila na 76,4 %, přičemž i po více než 3 měsících zůstávala kolem 58,4 % [17].

Podobně jako u chřipky se i vakcíny proti COVID-19 průběžně upravují podle toho, jaké varianty viru zrovna kolují populací. Posilující dávka proto nemusí být stejná jako ta předchozí. „Booster“ není jen „opakování“, ale kombinace obnovení imunitní paměti a její aktualizace [18].

Očkování proti chřipce

Vývoj a pandemický potenciál virů chřipky jsou neustále monitorovány Světovou zdravotnickou organizací (WHO, World Health Organization), která nás před jejich možným dopadem varuje a vyhlašuje nutná opatření a doporučení [19].

Navzdory veškerému snažení si chřipka každý rok vezme až 650 tisíc životů [20]. Jedním z důvodů je i fakt, že chřipkové viry se neustále mění a vakcíny proto nejsou tak efektivní, jak bychom si přáli. Jejich účinnost zpravidla není vyšší než 60 %, což znamená, že část očkovaných se stále může nakazit. V extrémních sezónách, jako byla ta v letech 2004–2005, byla účinnost dokonce pouhých 10 % [21, 22]. To je často voda na mlýn kritikům, kteří namítají: „Podívejte, jak je to málo! Vakcíny jsou k ničemu!“

Pojďme si ale udělat jeden (velmi) hrubý výpočet.

V oněch neúspěšných letech 2004–2005 čítala světová populace zhruba 6,5 miliardy lidí. Řekněme, že chřipkou se mohlo nakazit 5 %, tedy 325 milionů osob. Pokud by byli všichni očkováni vakcínou s účinností 10 %, nakazilo by se místo toho přibližně 292,5 milionu lidí. Očkování by tak mohlo zabránit asi 32,5 milionu infekcí. Je to málo?

A pak jsou období, kdy účinnost vakcíny dosáhne 60 %. Od roku 2009 se účinnost v průměru pohybuje nad 40 % [22]. Ne, snové číslo to zrovna není. Ale je to málo? Anton Pavlovič by v takovém případě Cimrmanovi možná odpověděl: „No, rozhodně je to víc než nic.“

Navíc, i když nás vakcína neochrání proti infekci samotné, může zabránit těžkému průběhu nebo dokonce smrti. To platí především v případech starších osob a lidí s narušenou imunitou [22].

Proč se vakcína proti chřipce někdy úplně nepovede?

Pohled na kolísající procenta účinnosti může v lidech snadno vyvolat pocit skepse. Abychom však pochopili, proč se vývoj vakcíny ne vždy trefí do černého, musíme nahlédnout do složitého soukolí její přípravy. Důvodů, proč se návrh vakcíny nemusí vždy povést, existuje hned několik.

Rychlá mutace viru v prostředí

Viry chřipky se více či méně, zato neustále, mění (mutují), čímž vznikají jejich nové varianty. To se děje kvůli tomu, že virus při kopírování (tzv. replikaci) své genetické informace dělá chyby a neumí si je opravit. Z těchto chyb pak vznikají nové varianty viru. Některé mohou být málo funkční a nepoužitelné, jiné se naopak mohou ukázat jako extrémně výhodné.

Pro vývoj vakcíny jsou nejdůležitější změny v genech pro dvě bílkoviny na povrchu viru. Právě podle nich náš imunitní systém virus rozpoznává a právě na ně cílí vakcíny. Tyto bílkoviny se označují písmeny H a N, podle kterých se pak pojmenovávají jednotlivé varianty chřipky, například H1N1.

Bohužel kvůli četným mutacím viru, a tím pádem i genů pro H a N bílkoviny, se vědcům ne vždy podaří odhadnout variantu viru, která má být v daném období dominantní, a to i když vakcína cílí na několik z nich [21, 23–27].

Adaptace viru při výrobě vakcíny

Tradiční způsob „pěstování“ viru, aby se z něj vakcína dala vyrobit, probíhá ve slepičích vajíčkách, ve kterých se virus dobře množí. Tento proces trvá přibližně 6 měsíců, během kterých ale virus mutuje, aby se vnitřnímu prostředí vajíčka přizpůsobil. Pokud takto zmutují zmiňované klíčové geny kódující H a N, nebudou H a N bílkoviny pro očkované tělo dobře rozpoznatelné [21]. Z toho důvodu se dnes od množení viru ve vajíčkách ustupuje a do popředí se dostávají jiné metody, které takové nebezpečí nenesou [28, 29].

Původní antigenní hřích (angl. original antigenic sin)

Tento poetický název popisuje jev, kdy si naše imunita až příliš dobře pamatuje svou první dětskou zkušenost s virem. Z dosud neobjasněného důvodu se později v životě stane, že se při styku s novou variantou viru tělo zachová konzervativně: místo aby vytvořilo novou, přesnou obranu, vytáhne staré zbraně, které si vyrobilo kdysi v dětství. Ty však na nového nepřítele „sedí“ jen částečně, takže obrana není stoprocentní [21, 30].

Tento jev vysvětluje, proč jsou různé generace lidí jinak odolné vůči konkrétním variantám chřipky – záleží zkrátka na tom, jaký typ viru „frčel“, když nám rodiče ještě měnili plínky.

Každý rok žihadélko proti chřipce. Proč?

Odpověď čteme výše. Stejně jako virus SARS-CoV-2 se i virus chřipky neustále mění (mutuje), navíc rychleji [31]. Aby bylo očkování účinné, musí se měnit i vakcína v odpovědi na mutující virus. Jedině tak se naše imunita může účinně učit bojovat [32].

Chřipka bolí všechny, někoho však může bolet víc

Každoroční očkování proti chřipce se doporučuje všem lidem od věku 6 měsíců. Obzvláštní důraz se však přirozeně klade na rizikové skupiny, tedy:

Malé děti (6 měsíců – 5 let).
Dospělí starší 50 let.
Lidé s chronickým onemocněním, oslabenou imunitou a osoby trpící obezitou.
Těhotné ženy v jakémkoliv stádiu těhotenství (chrání ženu i kojence v prvních 6 měsících života).

Tyto skupiny by chřipkou s vysokou pravděpodobností trpěly víc než ti zdraví a silní… nebo by to mohla být i ta poslední věc, která by je trápila (ano, i to se bohužel děje).

Nepřímá ochrana: chráním sebe = chráním tebe

Kromě toho, že očkování prokazatelně chrání nás samotné, tak značně snižuje i riziko, že nemoc přeneseme dál na naše blízké [33]. Proto se pravidelné přeočkování doporučuje i těmto skupinám:

Zdravotníci (proočkovanost českých zdravotníků je minimálně 5x vyšší než u běžné populace, nicméně i zde máme prostor pro zlepšení – viz další čtení).
Sociální pracovníci – především ti, kteří přicházejí do styku se seniory a zdravotně oslabenými jedinci.
Osoby (děti i dospělé), které jsou v blízkém kontaktu s lidmi spadajícími do bodů 1–4.

A COVID-19?

U pravidelného očkování proti COVID-19 se to má velmi podobně jako s chřipkou [34–36].

Závěrem

Jsou tedy vakcinace proti COVID-19 a chřipce zbytečné a nadužívané? S klidným svědomím odpovídáme, že ne. Hned v závěsu je však třeba dodat, že žádná vakcína není stoprocentní. Přesto – neměla by být i částečná ochrana vítána? Obzvláště pak u velkého počtu lidí, kde očkování znamená zásadní snížení počtu těžkých průběhů a úmrtí?

Představme si naše tělo jako muzeum plné unikátních exponátů. Abychom je všechny ochránili před vandaly a zloději, zaměstnáme ochranku, nainstalujeme kamery a alarmy (vitamíny, hygiena, zdravý životní styl a… očkování) ke každému z výstavních kusů (části a systémy našeho těla). A přece dojde k loupeži (virus), klidně i za bílého dne! Možná proto, že jsme neměli kamery všude, nebo se nám nějaký alarm rozbil… kdo ví? Je to tragédie a vy kromě toho, jak získat poklady zpátky, přemýšlíte, co vylepšit. Upřímně – bylo by zrušení některých z ochranných prvků v seznamu vašich nápadů? Asi ne. Maximálně investujete do novějších technologií a školení pro ochranku… (tedy třeba do nové vakcíny) . Ostatně, proč se skutečně neinspirovat událostí muzea v Louvru z roku 2025.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Markéta

Zdroje:

[1] The strange history of the anti-vaccine movement: https://www.bbc.com/future/article/20250905-the-strange-history-of-the-anti-vaccine-movement

[2] Vaccine efficacy, effectiveness and protection: https://www.who.int/news-room/feature-stories/detail/vaccine-efficacy-effectiveness-and-protection

[3] Vaccine Effectiveness Terminology | Flu Vaccines Work | CDC: https://www.cdc.gov/flu-vaccines-work/php/effectivenessqa/terminology.html

[4] Global excess deaths associated with the COVID-19 pandemic: https://www.who.int/news-room/questions-and-answers/item/global-excess-deaths-associated-with-the-COVID-19-pandemic

[5] Global excess deaths associated with COVID-19 (modelled estimates): https://www.who.int/data/sets/global-excess-deaths-associated-with-covid-19-modelled-estimates

[6] Global impact of the first year of COVID-19 vaccination: a mathematical modelling study – The Lancet Infectious Diseases: https://www.thelancet.com/journals/laninf/article/PIIS1473-3099(22)00320-6/fulltext

[7] Vaccine monitoring: https://www.ecdc.europa.eu/en/infectious-disease-topics/related-public-health-topics/immunisation-and-vaccines/vaccine-monitoring

[8] Vaccine Monitoring Platform | European Medicines Agency (EMA): https://www.ema.europa.eu/en/about-us/what-we-do/crisis-preparedness-management/vaccine-monitoring-platform

[9] CDC’s Influenza Vaccine Effectiveness Networks | Flu Vaccines Work | CDC: https://www.cdc.gov/flu-vaccines-work/php/vaccine-effectiveness/index.html

[10] IMove | Influenza – Monitoring vaccine effectiveness in Europe: https://www.imoveflu.org/

[11] Global Vaccine Data Network – VAC4EU: https://vac4eu.org/about/collaborations/global-vaccine-data-network/

[12] Global vaccine safety network to launch in six countries across three continents: https://cepi.net/global-vaccine-safety-network-launch-six-countries-across-three-continents

[13] COVID-19 still causes severe disease, but up-to-date vaccines are effective, new research shows: https://www.who.int/europe/news/item/31-12-2025-covid-19-still-causes-severe-disease–but-up-to-date-vaccines-are-effective–new-research-shows

[14] Booster dose (vaccines) | Health and Medicine | Research Starters | EBSCO Research: https://www.ebsco.com/research-starters/health-and-medicine/booster-dose-vaccines , Understanding the science behind a vaccine booster — Harvard Gazette: https://news.harvard.edu/gazette/story/2021/11/understanding-the-science-behind-a-vaccine-booster/

[15] Základní informace o onemocnění – SZÚ | Oficiální web Státního zdravotního ústavu v Praze: https://szu.gov.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/a-z-infekce/t/tetanus/zakladni-informace/

[16] Do adults really need tetanus booster shots? – Harvard Health: https://www.health.harvard.edu/blog/do-adults-really-need-tetanus-booster-shots-2020051219786

[17] Effectiveness of COVID-19 vaccines against SARS-CoV-2 infection and severe outcomes in adults: a systematic review and meta-analysis of European studies published up to 22 January 2024 – PubMed: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/39971395/

[18] COVID-19 vaccines: key facts | European Medicines Agency (EMA): https://www.ema.europa.eu/en/human-regulatory-overview/public-health-threats/coronavirus-disease-covid-19/covid-19-medicines/covid-19-vaccines-key-facts

[19] Vaccines and immunization: https://www.who.int/health-topics/vaccines-and-immunization/#tab=tab_1

[20] History of influenza vaccination: https://www.who.int/news-room/spotlight/history-of-vaccination/history-of-influenza-vaccination

[21] Why flu vaccines so often fail | Science | AAAS: https://www.science.org/content/article/why-flu-vaccines-so-often-fail

[22] CDC Seasonal Flu Vaccine Effectiveness Studies | Flu Vaccines Work | CDC: https://www.cdc.gov/flu-vaccines-work/php/effectiveness-studies/index.html

[23] Types of Influenza Viruses | Influenza (Flu) | CDC: https://www.cdc.gov/flu/about/viruses-types.html

[24] How Flu Viruses Can Change: „Drift“ and „Shift“ | Influenza (Flu) | CDC: https://www.cdc.gov/flu/php/viruses/change.html

[25] Spread of Antigenically Drifted Influenza A(H3N2) Viruses and Vaccine Effectiveness in the United States During the 2018–2019 Season | The Journal of Infectious Diseases | Oxford Academic: https://academic.oup.com/jid/article/221/1/8/5609441

[26] 2014–2015 Influenza Vaccine Effectiveness in the United States by Vaccine Type | Clinical Infectious Diseases | Oxford Academic: https://academic.oup.com/cid/article/63/12/1564/2282808

[27] Influenza vaccine effectiveness in the 2011-2012 season: protection against each circulating virus and the effect of prior vaccination on estimates – PubMed: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24235265/

[28] Influenza vaccines: the potential benefits of cell-culture isolation and manufacturing – PMC: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7036483/

[29] Influenza vaccine: a review on current scenario and future prospects | Journal of Genetic Engineering and Biotechnology | Springer Nature Link: https://link.springer.com/article/10.1186/s43141-023-00581-y

[30] Original antigenic sin priming of influenza virus hemagglutinin stalk antibodies – PubMed: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32631992/

[31] Comparison of genome replication fidelity between SARS-CoV-2 and influenza A virus in cell culture – PMC: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10421855/

[32] Recommendations for influenza vaccine composition for the 2026-2027 northern hemisphere season: https://www.who.int/news/item/27-02-2026-recommendations-for-influenza-vaccine-composition-for-the-2026-2027-northern-hemisphere-season

[33] Vakcinace.eu – Doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP k očkování proti chřipce: https://vakcinace.eu/doporuceni-a-stanoviska/doporuceni-ceske-vakcinologicke-spolecnosti-cls-jep-k-ockovani-proti-chripce-4

[34] Vakcinace.eu – Doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP (ČVS) k očkování proti onemocnění covid-19: https://vakcinace.eu/doporuceni-a-stanoviska/doporuceni-ceske-vakcinologicke-spolecnosti-cls-jep-cvs-k-ockovani-proti-onemocneni-covid-19-4

[35] Indirect Protection by Reducing Transmission: Ending the Pandemic With Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus 2 Vaccination – PMC: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8194790/

[36] Efficacy of covid-19 vaccines in immunocompromised patients: systematic review and meta-analysis | The BMJ: https://www.bmj.com/content/376/bmj-2021-068632

Další čtení prověřené autorkou: