Zahradničení a naši neviditelní spolubydlící
Na lidském těle a také v něm žije mnoho mikroorganismů, osídlujících kůži, střeva nebo plíce. Co s námi žije, ovlivňují i vnější podmínky, a zahradničení může být jedna z nich. Složení mikroorganismů na rukou a na kůži se totiž mění, když se přehrabujete v půdě [1], ale rozdíly pak rychle zmizí – po umytí rukou nebo v řádu hodin [2, 3].
Přes kůži mikroorganismy do těla neprostupují, lidská kůže totiž funguje jako bariéra a jen tak něco do našeho těla nepustí [4]. Toto je důležité, protože kůže nepouští ani mikroorganismy způsobující nemoci. Problém je, když se však kůže poraní, člověk se z půdy může nakazit např. tetanem.
Ze zahrádky máme nejen jídlo
Nicméně jsou i jiné cesty, jak se mikroorganismy mohou do těla dostat, např. vdechnutím nebo s jídlem. A to se může dít i při zahradničení, protože zahradničením se mění složení mikroorganismů nejen na kůži, ale i v nose [5] nebo střevě. Lidé, kteří jedí potraviny ze své zahrádky, mají jiné složení mikroorganismů ve svých střevech a exkrementech [6, 7].
Myši, které měly podestýlku s půdou, měly jiný střevní mikrobiom a výrazně nižší alergické reakce v porovnání s myšmi bez půdy [8]. To, že jsou alergie spojené se střevním mikrobiomem, je prokázáno i u lidí [9].
V půdě se navíc vyskytuje bakterie Mycobacterium vaccae [10], která údajně zvyšuje odolnost proti stresu [11]. Když tato bakterie – předem teplem usmrcená, nikoli živá – byla injekčně podávána myším, byly pak odolnější vůči stresu, měly menší strach (měřeno srdečním tepem) a fungovalo to i jako prevence zánětu střev způsobeného stresem.
Zahradničení jako lék?
Pokusy se zvířaty tedy naznačují, že by mikroorganismy ze zahradničení mohly mít příznivý vliv na snížení stresu, ale pouze krátkodobě. Všechny výše zmíněné studie o půdě nicméně byly provedeny na myších, o účincích na lidské tělo jsem nic nenašla.
Studie zaměřené na lidské tělo však naznačují, že přítomnost půdních bakterií ve střevech může podporovat imunitní systém a snižovat výskyt alergií [12].
Zahradničení a jedení produktů z vlastní zahrádky tedy ovlivňuje, co v nás žije, a pravděpodobně tak zlepšuje naši imunitu, a možná i snižuje stres.
Pro Zeptej se vědce odpovídala Henrietta
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.1002/mbo3.645
[2] https://doi.org/10.1002/uar2.20035
[3] https://doi.org/10.1186/s40793-022-00457-7
[4] https://doi.org/10.1128/iai.00695-20
[5] https://doi.org/10.1016/j.envint.2020.106084
[6] https://doi.org/10.1038/s41598-022-05387-5
[7] https://doi.org/10.1128/msystems.01107-25
[8] https://doi.org/10.1016/j.jaci.2018.06.024
[9] https://doi.org/10.1016/j.ebiom.2015.11.038
[10] https://doi.org/10.3390/ijms222312938
[11] https://doi.org/10.1073/pnas.1600324113
[12] https://doi.org/10.1002/pan3.10638