Kýchnutí vypadá jako obyčejné „hepčí“, ale ve skutečnosti je to malá, dokonale načasovaná exploze. Ne výbuch v hollywoodském stylu, ale rychlý obranný reflex, kterým se tělo snaží zbavit něčeho, co dráždí nosní sliznici: prachu, pylu, kapének, kouře nebo třeba náhlé změny teploty.
Fičák řízený nervovým systémem
Celý proces je řízen nervovým systémem. Podráždění v nose zachytí nervová zakončení a informace putuje do mozkového kmene. Právě tam se aktivuje kýchací reflex. Následuje přesně koordinovaná souhra dýchacích a dalších svalů, která vede k prudkému vypuzení vzduchu z plic. Moderní studie pomáhají objasnit nervové dráhy, jež přenášejí signál z nosu do mozkového kmene a řídí jednotlivé fáze kýchnutí [1].
Experimentální práce Nonaky a jeho kolegů popsala oblast v mozkovém kmeni, jejíž podráždění dokáže kýchnutí vyvolat [2]. Jde o část mozku, která řídí základní životní funkce, například dýchání, srdeční činnost nebo regulaci krevního tlaku. Kýchací reflex je tedy jedním z mnoha automatických obranných mechanismů, které tato oblast koordinuje.
Pak nastupuje mechanika. Člověk se nadechne, v dýchacích cestách se krátce vytvoří přetlak a vzduch je poté prudce vypuzen ven nosem a ústy. Proud je rychlý a turbulentní – z fyzikálního hlediska trochu jako miniaturní vzdušný vír, který se během zlomku sekundy prožene horními dýchacími cestami ven do okolního prostoru.
Experimentální měření ukázalo, že maximální rychlost proudu vzduchu při kýchnutí může dosáhnout přibližně 15,9 m/s, tedy asi 57 km/h [4]. To sice není často tradovaných 160 km/h, ale přesto je to na tak malý biologický děj pořádná rychlost.
A kde se bere ten křik?
Hlasitý zvuk nevzniká jen tím, že vzduch vyletí ven. Proud vzduchu je při kýchnutí rychlý a turbulentní. Samotný výdech by vytvořil jen krátké odfouknutí. Když se ale během kýchnutí zapojí hrtan a hlasivky, proud vzduchu je rozkmitá podobně jako při mluvení, zpěvu nebo výkřiku. Hlas vzniká tím, že vzduch z plic prochází přes hlasivky, ty se rozvibrují a výsledný zvuk se dále upravuje v dutinách hrdla, úst a nosu [3]. Jinými slovy: některé kýchnutí je jen „výfuk“, jiné už má přidaný hlasový efekt.
Proto může jeden člověk kýchnout skoro neslyšně a druhý způsobit, že se v kanceláři zastaví tiskárna i kolega s kávou v ruce. Rozdíl není jen v síle reflexu, ale i v tom, jak člověk při kýchnutí pracuje s hlasivkami, ústy, jazykem a napětím v krku. Část je reflexní, část je zvyková. Někteří lidé zkrátka nechávají kýchnutí „projít naplno“ – i se zvukovou stopou, jiní se snaží být ke svému okolí ohleduplnější.
A proč si toho všímáme hlavně u mužů? Tady je potřeba být opatrný. Není dobré tvrdit, že muži biologicky „musí“ kýchat hlasitěji. Dostupná měření proudění vzduchu při kýchnutí ukazují, že rozdíly mezi muži a ženami v samotných charakteristikách proudu vzduchu jsou obecně malé [4]. Přesto může být hlasité kýchnutí u některých mužů nápadnější, protože hlubší hlasový projev a větší rezonanční prostor mohou působit výrazněji. Do hry ale vstupuje i sociální stránka: zatímco někdo považuje hlasité kýchnutí za nezdvořilé, jinde se prostě toleruje jako „normální tatínkovské zemětřesení“.
Shrnutí
Takže odpověď zní: někteří lidé při kýchání křičí, protože do prudkého výdechového reflexu zapojí hlasivky. Kýchnutí je řízené mozkovým kmenem, vzduch při něm rychle vyrazí z dýchacích cest a hlasivky z něj mohou udělat zvukový efekt. Někdo má tiché „pčí“, někdo dramatické „ÁÁÁPČÍÍÍ“. A u některých jedinců to zní méně jako obranný reflex a více jako start malého spalovacího motoru.
Zdroje:
[1] LI, Fengxian, et al. Sneezing reflex is mediated by a peptidergic pathway from nose to brainstem. Cell, 2021, 184.14: 3762-3773. e10.
[2] NONAKA, S., et al. Sneeze-evoking region within the brainstem. Brain research, 1990, 511.2: 265-270.
[3] ZHANG, Zhaoyan. Mechanics of human voice production and control. The journal of the acoustical society of america, 2016, 140.4: 2614-2635.
[4] HAN, Mengtao, et al. Experimental measurements of airflow features and velocity distribution exhaled from sneeze and speech using particle image velocimetry. Building and environment, 2021, 205: 108293.
Další čtení prověřené autorem:
HUNTER, Eric J.; TANNER, Kristine; SMITH, Marshall E. Gender differences affecting vocal health of women in vocally demanding careers. Logopedics Phoniatrics Vocology, 2011, 36.3: 128-136.