Téměř každý z nás někdy zažil situaci, kdy mu po určitém jídle nebylo dobře. Většinou jde jen o náhodu, někdy se ale obtíže opakují natolik pravidelně, že člověk začne jako příčinu podezírat konkrétní potravinu. Právě tehdy přicházejí na řadu pojmy jako potravinová intolerance, potravinové alergie nebo syndrom dráždivého tračníku (IBS).
Něco z jídla nám vadí
Potravinová intolerance znamená, že si naše tělo s některou složkou potravy nedokáže poradit. Nejznámějším příkladem je laktózová intolerance. V tenkém střevě enzym zvaný laktáza běžně štěpí mléčný cukr (laktózu). Pokud je jeho aktivita snížena, dostává se laktóza až do tlustého střeva, kde ji začnou zpracovávat střevní bakterie. Při tom vznikají plyny a další látky, které mohou způsobovat nadýmání, bolesti břicha, větry nebo průjem [1].
Kromě laktózové intolerance se v posledních letech často mluví o histaminové intoleranci nebo neceliakální citlivosti na lepek. Těm se však mí kolegové již podrobně věnovali v samostatných odpovědích (sekce Další čtení), a proto se zde zaměřím především na syndrom dráždivého tračníku, který s některými intolerancemi sdílí podobné příznaky.
Když je funkce tračníku narušena
Syndrom dráždivého tračníku (IBS) patří mezi nejčastější onemocnění trávicího traktu. Toto onemocnění, jak už z názvu vyplývá, ovlivňuje správnou funkci tračníku, tedy části tlustého střeva, kde dochází k formování stolice. Odhaduje se, že postihuje přibližně každého desátého člověka. Typickými projevy jsou opakované bolesti břicha, nadýmání, průjem, nebo naopak zácpa, či střídání obou těchto protichůdných obtíží [2].
Při běžných vyšetřeních většinou nenajdeme u pacienta žádný zjevný projev zánětu (vřed, zanícené místo nebo krvácení ze sliznice střeva). Tím se IBS liší od jiných poměrně častých zánětlivých onemocnění zažívacího traktu, jako je Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida.
Střevo je náš druhý mozek
Dlouhou dobu se proto předpokládalo, že jde o onemocnění bez jasné tělesné příčiny. Dnes už víme, že skutečnost je mnohem složitější. Střevo totiž není jen pasivní trubice, ve které se tráví potrava a vstřebávají jednotlivé živiny. Ve své stěně obsahuje rozsáhlou síť nervových buněk označovanou jako enterický nervový systém. Ten je natolik složitý, že se mu někdy přezdívá „druhý mozek“ [3]. Řídí pohyby střeva, tvorbu trávicích šťáv, průtok krve ve střevní stěně a komunikuje jak s imunitním systémem, tak s mozkem.
Současné výzkumy ukazují, že právě poruchy komunikace mezi střevem, jeho nervovým systémem, střevními bakteriemi a centrálním nervovým systémem hrají při vzniku IBS důležitou roli [2, 3].
U některých pacientů předchází rozvoji obtíží střevní infekce, po které se už střevo nevrátí do normálu, u jiných se změní střevní mikrobiota nebo se objeví zvýšená citlivost nervových zakončení ve střevní stěně. To znamená, že pohyb tráveniny střevem, který zdravý člověk nevnímá, může u člověka s IBS vyvolávat bolest nebo výrazný pocit nepohodlí [2, 4].
Mnoho pacientů dokáže poměrně přesně označit potraviny, po kterých se jejich obtíže zhoršují. Často jde o mléčné výrobky, luštěniny, cibuli, česnek nebo některé druhy ovoce.
Jednoduchý laboratorní test neexistuje
Diagnostika potravinových intolerancí i IBS začíná především pečlivým rozhovorem s lékařem. U IBS neexistuje jeden jednoduchý laboratorní test, který by diagnózu potvrdil. Lékaři proto vycházejí hlavně z charakteru obtíží a podle potřeby doplní další vyšetření, aby vyloučili jiné příčiny (například celiakii, střevní záněty, některé infekce nebo nádory) [4]. U některých konkrétních intolerancí, například laktózové, však diagnostické testy existují, například dechový test po podání laktózy [1].
Léčba bývá velmi individuální. U intolerancí je základem omezení potravin, které potíže vyvolávají. K úpravám jídelníčku je ale třeba přistupovat opatrně, ideálně po konzultaci s lékařem. Rizikem je příliš velké omezení stravy a nedostatek potřebných živin. U IBS se kromě úpravy jídelníčku využívají také další režimová opatření: pravidelný pohyb, dostatek spánku a podle potřeby i léky. Některým pacientům pomáhají probiotika nebo léky ovlivňující pohyby střev. Zde se podle převládajících příznaků podávají léčiva buď proti průjmu, nebo proti zácpě [2, 4].
Začínáme tomu rozumět
Přestože potravinové intolerance ani syndrom dráždivého tračníku obvykle nepředstavují závažné ohrožení života, mohou výrazně snižovat jeho kvalitu.
Dobrou zprávou je, že naše znalosti o fungování střeva se v posledních letech rychle rozšiřují. To, co bylo ještě před několika desetiletími považováno za obtížně vysvětlitelný problém, dnes začínáme chápat mnohem lépe. A právě lepší porozumění vztahům mezi střevními bakteriemi, imunitním systémem a „druhým mozkem“ ve střevě může v budoucnu přinést nové možnosti léčby.
Pro Zeptej se vědce odpovídal Tomáš
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.1016/j.nutres.2021.02.003
[2] https://doi.org/10.1016/s2468-1253(16)30023-1
[3] https://doi.org/10.1016/j.autneu.2025.103339
[4] https://doi.org/10.3748/wjg.v20.i22.6759
Další čtení prověřené autorem
Dotaz 1386: Jak funguje alergie na bílkovinu kravského mléka? https://zeptejsevedce.cz/dotazy-a-odpovedi/jak-funguje-alergie-na-bilkovinu-kravskeho-mleka/
Dotaz 1627: Lze vyléčit histaminovou intoleranci? https://zeptejsevedce.cz/dotazy-a-odpovedi/lze-vylecit-histaminovou-intoleranci/
Dotaz 948 Rozdíly mezi celiakií, lepkovou intolerancí a alergií na lepek: https://zeptejsevedce.cz/dotazy-a-odpovedi/jaky-je-rozdil-mezi-celiakii-lepkovou-intoleranci-a-alergii-na-lepek/
Crohnova choroba – https://www.crohn.cz/crohnova-choroba – Pacienti IBD
Ulcerózní kolitida – https://www.crohn.cz/ulcerozni-kolitida – Pacienti IBD