Tento dotaz můžeme pojmout jako pěknou ukázku tzv. Fermiho úlohy (odhadu). Obtížný problém rozdělíme na několik dílčích úloh, jejichž řešení známe, nebo umíme odhadnout [1, 2]. Spojením jednotlivých výsledků pak získáme řešení, které bude dobrým odhadem celkového výsledku.
Co potřebujeme znát pro určení poklesu hladiny oceánů?
- Výtlak všech lodí, které v nich plují – tím získáme váhu jimi vytlačené vody.
- Hustotu mořské vody – následně přepočteme váhu na celkový objem.
- Plochu světového oceánu, kterou pak vypočtený objem vydělíme, abychom získali změnu výšky hladiny.
Na počátku roku 2025 čítala světová obchodní flotila 112 500 plavidel a její celková přepravní kapacita činila zhruba 2 440 000 000 DWT (deadweight tonnage neboli hrubá nosnost). Hrubá nosnost však není výtlak lodě, nýbrž udává maximální hmotnost nákladu, paliva, vody, zásob, posádky apod., kterou může loď nést [3]. Musíme tedy připočítat i hmotnost samotných lodí. Udává se, že plný výtlak je cca 1,2–1,4násobek DWT [4]. Když vezmeme spodní hranici, dostáváme se na výtlak necelých 3 000 000 000 tun.
Avšak na světě nemáme jen obchodní lodě, ale i vojenské námořnictvo. Lodi největších 51 národních námořnictev mají celkový výtlak 20 949 236 tun [5]. Ve srovnání s obchodním loďstvem to je opravdu zlomek.
Máme tedy přibližně 3 000 000 000 tun výtlaku světového loďstva. Malé lodě a soukromé jachty zanedbáme. Jaký je to objem vytlačené vody? Hustota mořské vody je v průměru 1025 kg/m³. Víme, že objem získáme, když hmotnost vydělíme hustotou,
V = m / ρ,
tedy přibližně
V = 3,0 × 10¹² kg / 1025 kg/m³ ≈ 2,9 × 10⁹ m³.
To jsou zhruba 3 km³ vytlačené vody. Tento odhad samozřejmě platí pouze za předpokladu, že by všechny tyto lodě byly současně na moři (jinak žádnou vodu nevytlačují).
Plocha světového oceánu je přibližně 361 milionů km², tedy 3,61 × 10¹⁴ m² [6]. Pokud objem vytlačené vody vydělíme plochou oceánu, dostaneme změnu hladiny:
h = 2,9 × 10⁹ m³ / 3,61 × 10¹⁴ m² ≈ 8,0 × 10⁻⁶ m.
To odpovídá přibližně 0,008 mm. Jinými slovy, kdybychom z oceánů odstranili celé plně naložené světové loďstvo, hladina světového oceánu by klesla jen asi o osm tisícin milimetru, což je zhruba desetina tloušťky lidského vlasu [7]. Pro srovnání: mezi lety 2013 a 2022 rostla hladina světového oceánu přibližně o 4,62 mm za rok, zejména v důsledku teplotní roztažnosti oceánů a úbytku ledu na pevnině [8].
Pro Zeptej se vědce odpovídal Michal
Zdroje:
[1] https://press.princeton.edu/books/paperback/9780691129495/guesstimation
[2] https://prase.cz/library/FermihoProblemyJK/FermihoProblemyJK.pdf
[3] https://unctad.org/system/files/official-document/rmt2025ch2_en.pdf
[4] https://www.sciencedirect.com/topics/engineering/gross-tonnage
[5] https://www.globalfirepower.com/navy-force-by-tonnage.php
[6] https://rwu.pressbooks.pub/webboceanography/chapter/1-1-overview-of-the-oceans/
[7] https://is.muni.cz/el/1441/jaro2012/OP3MK_ZABI/Co_byste_meli_vedet_o_vlasech.pdf
[8] https://wmo.int/news/media-centre/wmo-annual-report-highlights-continuous-advance-of-climate-change