Přestože je cinkání klíči rozhodně jedním z nejvýraznějších symbolů sametové revoluce, nenašel jsem žádný text, který by se zrovna tímto uceleně zabýval. Pokusím se význam stručně nastínit – nejdříve na základě dobového kontextu a posléze z pohledu teorií o symbolech a jejich společenském a jazykovém postavení.

Nezvonilo se ihned

Z dostupných pramenů se zdá, že lidé necinkali při demonstracích Sametové revoluce hned od počátku. Nenašel jsem žádný doklad o tom, že by se zvonilo klíči hned 17. listopadu – spíše šlo až o fenomén pozdějších demonstrací Občanského fóra, zejména pak 24. a 26. listopadu [1, 2]. Důvod cinkání byl zpočátku patrně velmi prozaický – byly zkrátka po ruce. Podobně jako hlasité pískání, tleskání a skandování šlo o nástroj, kterým se do demonstrace mohl aktivně zapojit v podstatě kdokoli [3].

Jak ale plyne i z dotazu – klíče nezůstaly jen způsobem, jak se aktivně zapojit do probíhající revoluce. Abychom porozuměli tomu, jak se z nich mohl stát symbol, vypomůžeme si lingvistickými teoriemi o utváření jazykového obrazu světa [4]. Právě díky tomu, jakým způsobem klíče zapadaly do běžně používaných výrazů a metafor, měly velký potenciál nezůstat jen zvukovým doprovodem.

Klíče jako symbol

Samotné slovo „klíč“ máme spojené s činnostmi jako je odemykání a zamykání, tedy otevírání nebo zavírání jinak nepřístupného prostoru. Zvuk, který vydávají, může být popsaný jako „cinkání“ nebo „zvonění“, kde hlavně druhé opět nese bohaté kulturní významy – říkáme, že něčemu „odzvoní“. Ve školách (a dříve v pracovních provozech) ohlašuje začátek a konec vyučování nebo směny, symboliku konce má obzvláště pak ve spojení „poslední zvonění“. Zvonit se může i na poplach. Slábnoucí jsou významová spojení s náboženským kontextem – zvonit se může třeba umíráček [5].

Díky těmto jazykovým přesahům se velmi rychle mohl stát ze zvonění klíči symbol vyjadřující touhu po konci starého režimu, jeho „odzvonění“ a naopak odemykání jiné budoucnosti. Bez zajímavosti není ani to, že v porevolučních letech se tato metafora dále vyvíjela – a to například v ustálených frázích „za to jsme klíči nezvonili/necinkali“.

Zvonění klíči tedy nebylo hned od počátku promyšlená symbolika, ale díky bohatému významovému potenciálu se symbolem brzy stalo.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Juda

Zdroje:

[1] GARTON ASH, Timothy. „The Revolution of the Magic Lantern“. The New York Review of Books, 18. ledna 1990. https://www.nybooks.com/articles/1990/01/18/the-revolution-of-the-magic-lantern/

Knižně: GARTON ASH, Timothy. The magic lantern: the revolution of ’89 witnessed in Warsaw, Budapest, Berlin and Prague. New York: Vintage Books, A Division of Random House, 1993. ISBN 0-679-74048-1.

[2] SUK, Jiří. Labyrintem revoluce: aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize. Vydání třetí. Obzor. Praha: Prostor, 2020. ISBN 978-80-7260-448-7.

[3] KRAPFL, James. Revolution with a human face: politics, culture, and community in Czechoslovakia, 1989-1992. Ithaca: Cornell University Press, 2013. ISBN 978-0-8014-6942-8. Dostupné také z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=3138524 

[4] VAŇKOVÁ, Irena. JAZYKOVÝ OBRAZ SVĚTA. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny, 2017.

Dostupné z: https://www.czechency.org/slovnik/JAZYKOVÝ OBRAZ SVĚTA [cit. 2026-07-09].

[5] Při vyhledávání konotací a slovních spojení pracoval autor odpovědi s jazykovými korpusy (MACHÁLEK, Tomáš. Slovo v kostce – agregátor slovních profilů. FF UK, Praha, 2019. Dostupné z: http://korpus.cz/slovo-v-kostce/; MACHÁLEK, Tomáš. KonText – aplikace pro práci s jazykovými korpusy. FF UK, Praha, 2014. Dostupné z: http://kontext.korpus.cz.), ve kterých vyhledával a analyzoval zejména pojmy „zvonit“, „cinkat“, „klíč“ a slovní spojení „zvonit klíči“, „cinkat klíči“ apod.

Další čtení prověřené autorem:

• SVOBODA, Libor (ed.). Sametová revoluce v regionech. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2025. ISBN 978-80-7516-064-5.
• HOLÝ, Ladislav. The little Czech and the great Czech nation: national identity and the post-communist transformation of society. Cambridge studies in social and cultural anthropology. Cambridge: Cambridge University Press, 1996. ISBN 0-521-55584-1. Dostupné také z: http://krameriusndk.nkp.cz/search/handle/uuid:1d5d1540-f0a0-11e3-a2c6-005056827e51. 
• VAŇKOVÁ, Irena. Co na srdci, to na jazyku: kapitoly z kognitivní lingvistiky. Online. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0919-3. Dostupné z: http://krameriusndk.nkp.cz/search/handle/uuid:a17721e0-77ea-11e5-9690-005056827e51  [cit. 2026-06-01].