Pokud čistá voda projde varem, nijak se chemicky nezmění. Je jedno, jestli ji budeme vařit jednou nebo stomilionkrát. Jediné možnosti, které by teoreticky mohly vést ke zvýšenému riziku, jsou kontaminace vody v konvici a nebo vysrážení rozpuštěných minerálních látek (takto vzniká vodní kámen). Vodní kámen sám o sobě není jedovatý, ačkoliv může poškodit varné přístroje (nejenom varnou konvici nebo kávovar, ale třeba i pračku a myčku), a voda zbavená přebytečných minerálních látek vysrážením je také zdravotně nezávadná. Převařením totiž nedochází k vysrážení všech minerálů ve vodě obsažených. Pokud bychom ale z vody odstranili všechny rozpuštěné látky, dostali bychom čistou vodu. Pití čisté vody je nebezpečné, protože by vyplavovala minerály z těla ven. Takovou vodu ale najdeme jen v laboratořích a továrnách, ne ve vodovodu nebo v přírodním zdroji vody, a už vůbec ji doma nepřipravíme v rychlovarné konvici. 

Pokud necháme vodu vodou, napadá do ní prach a s ním kdejaké mikroorganismy, mimo jiné i původci plísní a hniloby. Pokud je ovšem voda zavřená v čisté nerezové konvici, tento efekt je naprosto minimální. Navíc jednou převařená voda je nutričně velmi chudá, bez toho, aby do ní napadal nějaký ten prach, tam mikroorganismy stejně nemají dostatek živin pro růst. Převařením také dochází ke sterilizaci, protože mikroorganismy var nepřežijí [1]. 

V České republice jsou zdroje vody kvalitní a pod přísnou kontrolou, pitná voda tedy neobsahuje nebezpečné koncentrace látek [2, 3] a ani její převaření, a to ani několikanásobné, tuto skutečnost nijak nezmění.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Vojta

Zdroje:

[1] https://doi.org/10.2166/wh.2020.022

[2] https://www.pvk.cz/vse-o-vode/pitna-voda/

[3] https://mzd.gov.cz/category/ochrana-verejneho-zdravi/pitna-voda/