Legionelóza je závažná nemoc způsobená bakterií Legionella pneumophila. Tyto bakterie se vyskytují v půdě nebo ve sladké vodě, kde se množí ve volně žijících měňavkách. Do lidského těla se nejčastěji dostávají prostřednictvím vdechnutí kapiček kontaminované vody a následně napadají speciální bílé krvinky zvané makrofágy. To patrně není náhoda, neboť tyto buňky svou stavbou i funkcí připomínají právě měňavky [1, 2]. Legionella dokáže ve formě aerosolu (kapiček vody ve vzduchu) cestovat na vzdálenost mnoha kilometrů [3], ale pro lidské zdraví jsou největší hrozbou blízké zdroje jako třeba koupaliště, klimatizace nebo domácí rozvod teplé vody.
Abychom zamezili množení bakterií Legionella pneumophila, měli bychom uchovávat teplou vodu při teplotě alespoň 60 °C a studenou vodu při teplotě nanejvýše 20 °C. Na tom se shoduje český Státní zdravotní ústav (SZÚ) [4], americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí [5] i Světová zdravotnická organizace [6, 7]. Vychází to z vědeckých poznatků o chování legionely za různých teplot. Mikrobiologové zjistili, že Legionella nejlépe roste při teplotách 32 °C až 42 °C [8]. Při teplotách nad 50 °C začíná hynout a 60 °C jsou pro ni už tak nepřátelské podmínky, že během pouhých 2 minut za této teploty hyne 90 % bakterií (za další 2 minuty pak 90 % ze zbytku, a tak dále) [9]. Nízké teploty legionellu sice nezničí, ale pokud teplota zůstane pod 20 °C, účinně zabrání jejímu množení.
Velmi správně rozlišujete mezi výskytem a množením legionelly. Je prakticky nemožné zabránit výskytu malého množství legionel nebo jiných bakterií. Jsou to přece jen živé organismy, které se vyskytují ve volné přírodě a díky svým mikroskopickým rozměrům se nesmírně snadno šíří. Důležité je zamezit vzniku podmínek, které by vedly k jejich množení, a tedy větší koncentraci, v blízkosti lidí. K tomu slouží tato doporučení o teplotě vody a další hygienická opatření, o kterých si můžeme přečíst např. na webu SZÚ [10] nebo v dalších citovaných zdrojích. Také se můžeme setkat s doporučením provádět občasné čištění potrubí krátkodobým zahřátím vody na více než 70 °C. Tato metoda má svá použití, ale neměli bychom se spoléhat, že kompletně zničí všechny bakterie. Navíc hrozí, že při masové aplikaci takového přístupu bychom si nechtěně vyšlechtili legionellu s vyšší tepelnou odolností [11].
Pro Zeptej se vědce odpovídal Lukáš
Zdroje:
[1] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23949285/
[2] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7982676/
[3] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18171215/
[4] https://szu.cz/wp-content/uploads/2023/02/tuv.pdf
[5] https://www.cdc.gov/legionella/wmp/control-toolkit/potable-water-systems.html
[6] https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/legionellosis
[7] https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/43233/9241562978_eng.pdf
[8] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC244236/
[9] https://wabolu.de/wp-content/uploads/2022/01/SR-72-K.-Seidel-Legionellen-72.pdf
[10] https://szu.cz/tema/zivotni-prostredi/kvalita-vody/pitna-voda/legioneloza-a-jeji-prevence/
[11] https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fmicb.2017.01330/full
