Pokud nějaký předmět nebo kapalina plave ve vodě, znamená to, že má nižší hustotu než voda. Voda má hustotu přibližně 1 kilogram na litr objemu. Pokud na ni nalijeme benzín, který má hustotu 800 g/l, bude benzín plavat na hladině vody, protože jeho hustota je nižší než hustota vody. A obráceně, pokud do vody vhodíme kus skla s hustotou 3 kg/l, kus skla klesne ke dnu. Tyto poznatky jsou v souladu s Archimédovým zákonem, o kterém jsme se všichni učili ve škole.

Syrový knedlík po vložení do horké vody klesne ke dnu, jeho hustota je tedy vyšší než 1 kg/l. Po nějaké době varu v něm ale musí dojít k něčemu, co sníží jeho hustotu, takže vyplave vzhůru. Co se ale v knedlíku během vaření děje?

Co je to vlastně knedlík? Ať už se jedná o knedlíky bramborové či kynuté, základní těsto je tvořeno moukou, vodou, vejci, solí. Tato směs má hustotu vyšší než voda, proto syrový knedlík klesne ke dnu. Během varu se ale knedlík prohřeje, část rozpustných látek se vyplaví do vody a voda mezi nabobtnalými částečkami mouky se vlivem teploty varu začne měnit na vodní páru, tedy plyn. Kromě toho, že těsto začíná tuhnout (vaječné i moučné bílkoviny se při zvýšené teplotě takzvaně denaturují, tedy srážejí), vodní pára v těstě nám knedlík poněkud „načechrá“ a v knedlíkové hmotě vytvoří spoustu pórů. Tím se nám ale celková hustota knedlíku snížila, protože namísto kapalné vody máme v knedlíku mnoho plynné vodní páry. Knedlík s nižší hustotou než voda proto vyplave k hladině.

Pokud necháme knedlík ve vodě a voda vychladne, knedlík postupně klesne ke dnu. Póry opět zaplní tekutá voda a celá tato hmota má vyšší hustotu než voda sama.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Rudolf

Další čtení prověřené autorem:

Archimédův zákon: https://onlineschool.cz/fyzika/archimeduv-zakon/

Denaturace proteinů: https://studiumchemie.cz/experiment/denaturace-proteinu/