Dotazy a odpovědi

Proč šampon pění napodruhé více?

Datum odpovědi: 2. 2. 2025

995

Dotaz:

Prečo šampón pení viac pri druhom použití (po sebe)?
Zdroj obrázku: Canva

Minutová odpověď:

1)

Šampon obsahuje povrchově aktivní látky (tzv. tenzidy), které obalí nečistotu a odstraní ji z povrchu vlasu.

2)

Tenzidy jsou také odpovědné za tvorbu a stabilitu pěny.

3)

Při první aplikaci šamponu se většina tenzidu spotřebuje na mytí, naopak při druhé aplikaci je už výrazně méně nečistot, takže zůstane více tenzidu pro tvorbu pěny.

4)

Pěna přímo nesouvisí s mycím účinkem šamponu.
Zdroj obrázku: Canva

Celá odpověď:

Nejprve si řekněme, z čeho se šampon skládá a která z jeho složek způsobuje tvorbu pěny. Šampon se skládá převážně z vody a tenzidů. Dále pak kondicionačních složek, které pomáhají vyživovat vlasy, usnadňují rozčesávání a neutralizují záporný náboj vlasů, takže potom tolik neelektrizují. Obsahují také regulátory viskozity, díky nimž je šampon přiměřeně tekutý, konzervanty, které zaručí trvanlivost, parfémových složek pro příjemnou vůni a dalších [1].

Právě tenzidy, jinak také povrchově aktivní látky, mezi něž patří například obyčejné mýdlo, nám umožňují mytí vlasů a jsou odpovědné za tvorbu pěny. Pro výrobu šamponů se používá kombinace více tenzidů, které můžeme označit jako primární a sekundární. Zatímco primární tenzidy mají výborné mycí schopnosti, funkcí sekundárních tenzidů je zejména podpora vlastností primárního tenzidu, například zvyšování pěnivosti a snižování dráždivosti na pokožku, současně mají ale také mycí schopnost [2, 3].

Tenzidy jsou charakteristické svojí strukturou, která se označuje jako amfifilní. Znamená to, že mají jak část, která je přitahována vodou (tzv. hydrofilní), tak část, která je vodou odpuzována (tzv. hydrofobní). Pokud se z vlasů snažíme odstranit nečistotu tukové povahy, například kožní maz, je hydrofobní část tenzidu touto nečistotou přitahována [4]. Amfifilní struktura tenzidů je pak využívána při mytí. K mytí, tedy odstraňování nečistot, dochází zjednodušeně tak, že molekula tenzidu se svými hydrofobními částmi postupně „nabaluje“ na nečistotu, která je usazena na povrchu vlasu, až ji úplně obalí. Poté se nečistota uvolní z vlasu a je odstraněna opláchnutím vodou [5].

Dále je důležité si říct, co to je pěna a jak dochází k jejímu vzniku. Pěna je směs tvořená bublinami vzduchu obalenými vrstvou kapaliny. Tento systém je sám o sobě velmi nestabilní. Pokud do této směsi přidáme tenzid, dojde díky jeho amfifilní povaze k navázání jeho jednotlivých molekul na rozhraní mezi vzduchovou bublinu a vodu, která ji obklopuje. Zjednodušeně tedy dojde k obalení povrchu bubliny tenzidem. Navázáním tenzidu na fázové rozhraní (kapalina-vzduch) dojde ke snížení povrchového napětí, což vede jak ke snazšímu vzniku pěny, tak k její stabilizaci [6]. Tenzid tak vlastně napomáhá lepší pěnivosti. Je ale důležité zmínit, že pěna sama, její množství ani kvalita nemá vliv na mycí schopnost šamponu, i když je to tak často konzumenty vnímáno [7].

A proč tedy šampon více pění při druhém nanesení? Je to dáno tím, že při prvním nanesení se většina tenzidu spotřebuje na odstranění nečistot a na tvorbu pěny jej tedy tolik nezbyde. Naopak při druhém nanesení už na povrchu vlasu nezůstávají téměř žádné nečistoty a přítomný tenzid se může zapojit do tvorby a stabilizace pěny.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Kateřina

Zdroje:

[1] https://books.google.cz/books?hl=cs&lr=&id=pdTsgREZp5QC&oi=fnd&pg=PR15&dq=Rosen,+M.J.+(2004).+Surfactants+and+Interfacial+Phenomena.+Wiley-Interscience.&ots=-92DZitOnL&sig=6SkXaTiQGHs0eZ-mYcofx1aRSEM&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false 

[2] https://doi.org/10.1016/j.egyr.2020.11.009 

[3] https://doi.org/10.1111/j.1610-0387.2007.06304.x 

[4] https://doi.org/10.1039/B208499F 

[5] https://doi.org/10.1002/macp.202200420 

[6] https://doi.org/10.3390/j7020010 

[7] https://doi.org/10.1111/ics.12439 

Další čtení prověřené autorkou: 

Dotaz č. 642: Co šampony dělají s vlasy a jaké látky by měly obsahovat?

Dotaz č. 425: Co je micelární voda?

Odpovídala

(Ústav mléka, tuků a kosmetiky, VŠCHT Praha)

Odborná recenze:

(RhAgchem)

Editace textu:

Kategorie: Fyzika a chemie

Mohlo by se vám líbit: