Homeopatii jsme se již v Zeptej se vědce věnovali v odpovědi č. 179 (Funguje homeopatie?), a proto se zde soustředíme pouze na placebo efekt. Placebo efekt odhaluje složité vztahy mezi našimi myšlenkami, emocemi a naším tělem. Placebo je látka nebo léčba (existují i placebové operace, např. kolene, kdy se jen nařízne kůže a udělá steh), která sama o sobě nemá žádný přímý farmakologický nebo fyzioterapeutický účinek na zdraví nebo nemoc. Placebo efekt není jen představivost nebo klam pacienta. Je to skutečná reakce těla na psychologické podněty a má mechanismy, které lze měřit a sledovat (například v klinických výzkumech). Placebo může například uvolňovat endorfiny (přirozené látky proti bolesti) do mozku a snižovat tak pocit bolesti [1]. Dále může ovlivnit aktivitu mozku v oblastech spojených s emocemi a náladou a zlepšit duševní stav, pozornost nebo paměť [2]. Dalším vlivem placeba je ovlivnění imunitní odpovědi [3].

Placebo efekt může být prospěšný u některých typů nemocí nebo symptomů, které jsou citlivé na psychologické faktory (deprese, migréna). Může také pomoci snižovat vedlejší účinky léků nebo zlepšovat kvalitu života pacientů (například zmírnit úzkost a nevolnost u standardní chemoterapie nebo antidepresiv). Je však důležité poznamenat, že samotný placebo efekt není náhradou účinné lékařské péče a nemělo by se na něj pro zvládnutí zdravotního stavu spoléhat.

Placebo efekt se poměrně intenzivně zkoumá, mimo jiné proto, že při zavádění nové léčby je potřeba prokázat, že její účinek je vyšší než účinek placeba. Vedlejším produktem těchto výzkumů je tak i lepší pochopení samotného efektu, který se do těchto studií promítá, a je potřeba jej vyčlenit. Někteří lidé jsou náchylnější k placebo efektu než jiní a některé typy léčby vyvolávají silnější placebo efekt než jiné, přesto však tento jev vykazuje zajímavé charakteristiky:

Očekávání: Čím více pacient věří, že lék mu pomůže, tím pravděpodobněji zažije placebo efekt. Očekávání pacienta může být ovlivněno informacemi od lékaře nebo z médií, ale také jeho osobními zkušenostmi nebo postoji. Také vztah mezi lékařem a pacientem může velikost efektu ovlivnit, například pokud je lékař empatický, důvěryhodný a komunikativní [4]. Placebo efekt do jisté míry navíc funguje i ve chvílích, kdy pacient ví, že dostává placebo [5].
Kultura: Placebo dále také může být silně ovlivněno kulturními a geografickými aspekty (a postojem jak k nemoci, tak k medicíně a léčbě). Například se zdá, že v průběhu let se zesílil placebo efekt u léčby bolesti v USA oproti jiným zemím, což ovlivňuje klinické studie [6]. Tento jev může být opět vysvětlen silnějším očekáváním od léčby v USA.
Fyzické aspekty placeba: Také barva, velikost a tvar placeba mohou ovlivnit jeho účinek (např. červené, žluté a oranžové je více přisuzován stimulační účinek, zatímco modré a zelené zklidňující [7], větším tabletám je navíc přisuzován větší efekt než menším a injekcím s placebem větší účinek než tabletám).

V některých typech výzkumu je velice obtížné odlišit přínos léčby od placebo efektu (který se navíc s lety a kulturou mění). Například u výzkumu léčby deprese je nutné počítat se silným placebo efektem a při návrhu těchto studií se například počítá s fázemi, která nejprve vyřadí osoby silně odpovídající na samotné placebo. Průměrná míra reakce na placebo u studií deprese se pohybuje okolo 31 % u placeba (u aktivní léčby je to 50 %) a za posledních 30 let narostla o 7 % každé desetiletí [8].

Placebo efekt není pouze pozitivní fenomén. Existuje také negativní placebo efekt neboli nocebo efekt, kdy pacient zažívá zhoršení svých symptomů po podání neaktivní léčby. Ten je také ovlivněn psychologickými faktory, ale v tomto případě převažují strach, pesimismus nebo nedůvěra k lékaři. Mezi nocebo efekt se dá také zahrnout hlášení nežádoucích účinků po užití placeba v jednotlivých klinických studiích – to pak umožňuje rozlišit skutečné nežádoucí účinky aktivní léčby od tohoto jevu na pozadí.

Placebo efekt může působit i u zvířat a dětí [9]. V tomto případě se očekávání léčebného efektu (např. úlevy od bolesti) také spojuje s podmiňováním chování ošetřovatele (okolí, pečovatele), empatií, komunikací a dalšími sociálními jevy [10]. U mladších dětí se navíc zdá, že velikost odpovědi je obecně silnější než u starších dospělých, což může být dané vyšší mírou důvěry v případě empatického léčitele [9]. U zvířat je popsaný efekt „Chytrého Hanse“, což je situace, kdy chování výzkumníka ovlivňuje reakce pokusného zvířete. Jev je pojmenován po koni, který byl schopen tak dobře vnímat nevědomé chování svého majitele, až se zdálo, že umí klepáním kopyty řešit matematické úlohy [11].

Kdy je možné a vhodné podat placebo?

V případě léčby onemocnění mimo studie (běžná léčba u doktora) je použití placeba etický problém: v momentě, kdy by lékař pacienta neseznámil s tím, že mu podává placebo, tak ho do jisté míry klame. Dalším rizikem je moment, kdy si pacient myslí, že je skutečně nějak léčen, a dochází ke zpoždění vyšetření nebo nasazení účinné léčby u závažných potíží.

V případě klinických studií je tento problém již vyřešen lépe: součástí je informovaný souhlas, kde pacient podepisuje i to, že může být zařazen do placebo skupiny a že se o svém zařazení nedozví. Samotné povolení klinických studií s placebem je pak možné pouze v případě, když neexistuje prokázaná účinná léčba pro zkoumaný stav nebo když přerušení/oddálení léčby představuje zanedbatelné riziko pro účastníka [12].

Závěr

Přestože se jedná o psychickou odpověď, tak placebo je reálný jev, který má vliv na zdraví a pohodu, a je měřitelný. Jedná se o složité téma, které závisí na mnoha faktorech (očekávání, kultura, mezilidské aspekty, fyzická charakteristika samotného placeba atd.) a vyvíjí se v čase.

Podle subjektivního názoru autora není moderní medicína v rozporu s placebo efektem, naopak, staví na něm a od účinné terapie vyžaduje jeho prokazatelné překonání, obzvláště v případech, kdy by se mělo jednat o terapii hrazenou ze zdravotního pojištění. Je nutné také připomenout, že pacienti by vždy měli konzultovat svůj konkrétní zdravotní stav a jakékoliv změny léčby se svým ošetřujícím lékařem.

Pevné zdraví a zvídavou mysl přeje Lukáš ze Zeptej se vědce