Neexistuje žádný vědecký výzkum, který by dokazoval, že pití mléka nebo vody po třešních či houbách způsobuje zažívací potíže. Přesto jsou tyto potraviny opředené celou řadou pověr.

Třešňové pověry

Pověra 1: Třešně jsou kyselé, když je zapijeme mlékem, srazí ho.

Ano, třešně jsou kyselé, jejich pH je 3,7–4,2 [1]. Ale žaludek je kyselejší, pH žaludečních šťáv se pohybuje mezi 1,5 a 3,5 [2]. Mléko se tedy v žaludku sráží vždy, ať už s třešněmi, nebo bez nich. Ale není se čeho bát, je to přirozená součást trávení [3].

Pověra 2: Třešně by se neměly zapíjet mlékem, protože mléko se v žaludku tráví déle.

Je pravda, že mléko se tráví v žaludku déle kvůli vyššímu obsahu bílkovin, k jejichž štěpení zde dochází [4, 5]. Žaludek je však na takovou situaci dobře připraven a tráveninu postupně propouští do tenkého střeva [6].

Pověra 3: Třešně obsahují hodně cukru, když je zapijeme vodou, začnou v žaludku kvasit.

Třešně sice obsahují poměrně hodně cukru [4], ale v žaludku nejsou pro fermentaci vhodné podmínky. Je v něm příliš nízké pH a fermentující mikroorganismy se zde nevyskytují v dostatečném množství. Navíc v něm potrava nezůstává dostatečně dlouho na to, aby k fermentaci mohlo docházet [7]. Výjimkou jsou lidé s poruchou vyprazdňování žaludku (gastroparézou) [8]. Většina cukrů se vstřebá v tenkém střevě [9]. Fermentace nestrávených cukrů střevními mikroorganismy na využitelné látky v tlustém střevě je žádoucí a prospěšná [8].

Pověra 4: Když třešně nebo houby zapijeme vodou, voda naředí žaludeční šťávy a bude se nám hůř trávit.

Po jídle sice pH žaludku mírně stoupá [10], ale žaludek na to reaguje zvýšenou produkcí žaludečních šťáv, za den jich vytvoří asi 1,5 litru [2]. Žaludek si tedy se sklenicí vody po jídle nebo před ním hravě poradí. Tomuto tématu se blíže věnuje odpověď na dotaz Je zapíjení jídla nezdravé?.

Odkud se všechny tyto pověry vzaly? Jejich zdroj u nás v Česku není možné dohledat, ale existují zajímavé příklady z jiných zemí.

Zvyk tradiční indické medicíny aneb Vždyť to tak bylo vždycky

Rizika kombinace některých jídel a nápojů jsou rozšířená po celém světě. My jsme se o nich dozvěděly od babiček a ty zase od svých babiček, Indy o „neslučitelnosti“ některých potravin učí ájurvéda [11] Právě mléko s třešněmi či houbami je podle ájurvédy neslučitelné.Celosvětově se však jedná spíše o kulturní a filozofické doporučení než o biologicky podložený fakt.

Odstrašující případ: Americký prezident zapil třešně mlékem a zemřel.

Traduje se, že Zachary Taylor při oslavách 4. července 1850 snědl velké množství třešní, zapil je ledovým mlékem a do pěti dní zemřel. Lékaři jako příčinu jeho smrti uvedli gastroenteritidu (zánět žaludku a střev). Pravděpodobně se jednalo o bakteriální otravu způsobenou neumytými třešněmi nebo nepasterovaným mlékem [12].

Všeho s mírou

Z vědeckého hlediska je tedy zapíjení třešní a hub mlékem či vodou bezpečné. U třešní je však dobré mít na paměti, že obsahují poměrně velké množství cukerného alkoholu sorbitolu [13], který může ve větším množství u citlivých jedinců způsobit zažívací obtíže [14, 15]. Houby zase obsahují chitin [16], který je obtížně stravitelný, ale prospěšný pro střevní mikrobiom [17, 18]. Ideální je proto řídit se pravidlem „všeho s mírou“ a naslouchat svému tělu.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Eliška

Zdroje:

[1] https://doi.org/10.1079/9781780648378.0420

[2] Hall, J. E. (2021). Secretory functions of the alimentary tract. In Guyton and Hall textbook of medical physiology (14th ed., International ed., pp. 809–822). Elsevier.

[3] https://doi.org/10.3389/fnut.2020.577759

[4] https://fdc.nal.usda.gov/food-details/2346399/nutrients

[5] https://fdc.nal.usda.gov/food-details/746782/nutrients

[6] Hall, J. E. (2021). Propulsion and Mixing of Food in the Alimentary Tract. In Guyton and Hall textbook of medical physiology (14th ed., International ed., pp. 797–809). Elsevier.

[7] https://doi.org/10.5740/jaoacint.SGE_Macfarlane

[8] https://doi.org/10.5009/gnl.2009.3.3.166

[9] Hall, J. E. (2021). Digestion and Absorption in the Gastrointestinal Tract. In Guyton and Hall textbook of medical physiology (14th ed., International ed., pp. 823–832). Elsevier.

[10] https://doi.org/10.1016/j.addr.2021.113915

[11] https://doi.org/10.3389/fpubh.2016.00057

[12] Loughlin, K. R. (2020, June 18). The death of Zachary Taylor: The first presidential assassination or a bad bowl of cherries? Hektoen International. https://hekint.org/2020/06/18/the-death-of-zachary-taylor-the-first-presidential-assassination-or-a-bad-bowl-of-cherries/

[13] https://doi.org/10.1016/j.foodchem.2012.11.024

[14] Awuchi, C.G. and Echeta, K.C., 2019. Current developments in sugar alcohols: Chemistry, nutrition, and health concerns of sorbitol, xylitol, glycerol, arabitol, inositol, maltitol, and lactitol. Int J Adv Acad Res, 5(11), pp.1–33.

[15] https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6693595/

[16] https://doi.org/10.1016/j.carres.2011.03.040

[17] https://doi.org/10.1159/000104144

[18] https://doi.org/10.3390/foods9060782