Dotazy a odpovědi

Tráví tělo cukr turanózu?

Datum odpovědi: 12. 12. 2024

1285

Dotaz:

S manželem včelaříme a v letošním roce je v našem okolí pozorován výskyt medu obsahujícího veliké množství melicitosy. Vím, že tento sacharid se hydrolyzuje na glukosu a turanosu, ale nedokážu zjistit, zda tělo turanosu tráví.
Zdroj obrázku: Canva

Minutová odpověď:

1)

Melicitóza je složený cukr nacházející se zejména v lesním medu.

2)

Štěpením melicitózy vzniká turanóza; ta se svou strukturou podobá běžnému stolnímu cukru – sacharóze.

3)

Na rozdíl od sacharózy ale dosud nebyly provedeny žádné studie zkoumající trávení a vstřebávání turanózy u lidí.

4)

Laboratorní studie naznačují, že k trávení a vstřebávání v lidském těle dochází nejspíše jen minimálně, a nebo vůbec.
Zdroj obrázku: Canva

Celá odpověď:

Melicitóza je vskutku jednou z cukerných složek medu. Med tvoří z více než 80 % právě cukry, a to zejména fruktóza a glukóza. S menším podílem se zde nachází i sacharóza a jiné cukry tvořené dvěma a více jednotkami (tzv. složené sacharidy) – maltóza, turanóza či melicitóza. Obsah melicitózy v medu je závislý na jeho druhu. V nejvyšší míře se melicitóza vyskytuje u medu medovicového (lesního) [1].

Melicitózu, jakožto složený sacharid, tvoří dvě jednotky glukózy a jednotka fruktózy. Melicitóza může být snadno štěpena za vzniku glukózy a právě turanózy. Dle dostupné literatury se může turanóza dále štěpit na glukózu a fruktózu. Strukturou se tak turanóza podobá stolnímu cukru – sacharóze [1, 2]. Oproti sacharóze jsou však v turanóze jednotky glukózy a fruktózy svázané v jiné pozici a trávicí enzymy tenkého střeva ji tak nejspíš nejsou schopné štěpit. 

Z pohledu vědy zůstává trávení turanózy v lidském těle prozatím nedostatečně probádáno [1, 2]. Na vstřebatelnost a trávení turanózy totiž nebyla dosud provedena žádná klinická studie [2, 3]. Provedeno bylo zatím pouze několik předběžných studií v laboratorních podmínkách napodobujících rozklad turanózy v ústech, žaludku a tenkém střevě. Výsledky těchto studií naznačují, že k trávení turanózy v těchto orgánech nedochází buď vůbec, a nebo jen ve velmi omezeném množství [2, 3]. Z toho vyplývá, že lidský organismus není nejspíše na vstřebání a rozklad turanózy jako zdroje energie dostatečně vybaven. Zároveň to znamená, že by mohla být turanóza v budoucnu využívána díky své jemné chuti a nízké energetické hodnotě jako náhrada běžného cukru, obdobně jako jiná sladidla [2–4]. 

Pro Zeptej se vědce odpovídala Taťána

Zdroje:

[1] https://doi.org/10.1016/j.carres.2021.108248

[2] https://doi.org/10.1007/s00217-023-04417-4

[3] https://doi.org/10.1007/s10068-021-00876-1

[4] https://doi.org/10.1007/s00253-019-10132-6

Další čtení prověřené autorem:

Bc. Eva Kopřivová, Výskyt melecitózního medu u včelstev na Českokrumlovsku, jeho jakost a způsoby využití. Diplomová práce. https://theses.cz/id/qr176d/DiplomkaPDF.pdf?lang=sk 

Odpovídala

Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova

Odborná recenze:

Ústav molekulární genetiky AV ČR

Editace textu:

Mohlo by se vám líbit: