Imunitní systém je soubor různých typů buněk, které spolu vzájemně úzce spolupracují a přitom zastávají odlišné funkce. Když se zjišťuje, zda je člověk imunní vůči nějakému patogenu, tak se nejčastěji stanovuje množství specifických protilátek proti danému patogenu v krvi. Je to velmi jednoduchý způsob, kterým se dá imunita jedince vůči většině chorob sledovat. Nicméně se takto ale díváme pouze na jednu část imunitního systému a to konkrétně na B lymfocyty, jejichž funkce je právě produkce protilátek. Pro některé choroby jako např. koronavirové infekce (covid-19 mezi ně patří také) se ukazuje, že důležitou roli hrají i další buňky imunitního systému a to tzv. T lymfocyty. Víme, že jak B tak T lymfocyty mají schopnost tzn. imunitní paměti, tedy že při následné infekci daným patogenem dokáží rychleji a lépe pathogen zneškodnit. Stanovení té T-lymfocytární paměti je ale mnohem náročnější a zatím nejsou jednoduché způsoby, jak to plošně dělat na velkém množství vzorků. A tak nám stále chybí důležité informace o tom, jakou roli vlastně tyto buňky hrají v imunitní paměti proti viru SARS-CoV2 a zda třeba lidé, kteří nemají specifické protilátky mohou mít dostatečnou imunitní paměť (a být tedy i přesto chráněni) zprostředkovanou těmito T lymfocyty. Studie kolegů z Brna je proto nesmírně důležitá.

Dodatečný dotaz:

Ano, je důležitá. O této studii jsem našla asi první zmínku datovanou někde do května 2020 což je téměř rok. Netušíte jak se v této studii pokročilo?

Odpověď:

O konkrétních pokrocích Brněnské studie bohužel nevím. Můžete sem dát konkrétní jména vědců, či přímý odkaz a pokusím se něco zjistit.

V březnu na toto téma publikovali v časopise Nature Communications zajímavou práci čínští a australští vědci. Porovnávali T-buněčnou odpověď u osob, kteří prodělali covid a u jejich blízkých kontaktů, kteří neonemocněli. T buňky covidových pacientů reagovaly robustněji, ale zajímavé je, že část blízkých kontaktů měla nějakou T lymfocytární paměť, přestože neměla žádné protilátky. Do jaké míry to těmto lidem poskytuje ochranu a hlavně po jak dlouhou dobu je i nadále předmětem dalšího zkoumání.

Za celý tým Zeptej se vědce odpovídala Tereza