Vítr je projevem přesunu vzduchu a vzduchových hmot nad zemským povrchem. Pro jeho popis používáme směr a rychlost větru [1]. Směr vyjadřujeme v meteorologii azimutem ve stupních, který nám říká, „odkud vítr fouká“, a rychlost udáváme ve standardních jednotkách rychlosti, u nás v m/s nebo v km/h. Vítr je výsledkem působení tlakového gradientu – jednoduše řečeno, vítr vyrovnává tlakové rozdíly v atmosféře. Na směr a rychlost větru působí i tření a tzv. uchylující síla zemské rotace (Coriolisova síla). Vítr je důležitý pro přenos vody, energie, hybnosti a vývoj dalších fyzikálních i chemických vlastností atmosféry.
V souvislosti se změnou klimatu a teplejší atmosférou se často uvádí, že je v atmosféře více energie [2], která způsobuje vyšší extremitu klimatu. Častější výskyt extrémních událostí, včetně vichřic, se však neprojevuje v rostoucí průměrné rychlosti větru (obr. 1, modrá linie; data od roku 1789 do 2023) a nezvyšuje se ani průměr maximálních denních rychlostí větru na území Česka (obr. 1, červená linie; data od roku 1956 do 2023). Nejvyšší naměřené hodnoty rychlosti větru (obr. 1, zelená linie; data od roku 1956 do 2023) jsou více rozkolísané a rychlosti nad 45 či 50 m/s se vyskytují častěji, než tomu bylo ve druhé polovině minulého století.

Obr. 1 Průměrná rychlost (modrá linie), průměr nejvyšších ročních rychlostí (červená linie) a maximální rychlost větru (zelená linie) v jednotlivých letech v Česku (maximální krátkodobé rychlosti jsou z dostatečného počtu stanic k dispozici až od roku 1956). Zdroj dat: Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Výsledky měření dokonce ukazují mírné snižování průměrné i průměrné maximální rychlosti u nás. To však může souviset se změnou techniky měření, která proběhla na přelomu 20. a 21. století. Jak ukázala studie Brázdil a kol. [3], automatizace měření (přechod z univerzálních anemografů a anemoindikátorů neboli větroměrů na automatické anemometry Vaisala) se v Česku pravděpodobně na poklesech průměrných rychlostí neprojevuje, příčiny je tak nutné hledat jinde. Problematické je dnes nalezení vhodného pozemku pro umístění meteorologické zahrádky s volným okolím pro správné měření větru. V okolí dlouhodobě umístěných meteorologických zahrádek dochází k významným změnám v zástavbě, zemědělské i lesní činnosti, a tím se zvyšuje tření a snižuje rychlost proudění.
Pro Zeptej se vědce odpovídal Radim
Zdroje:
[1] eMS, 2024. Meteorologický slovník výkladový a terminologický, ČMeS [online]. [cit. 9. 7. 2024]. Dostupné z WWW: http://slovnik.cmes.cz