V nedávné době jsme na podobnou otázku již odpovídali – jaké benefity může pití kombuchy přinést, se můžete dočíst pod touto odpovědí č. 286.

Kombuše přisuzujeme účinky, jako je podpora trávení, imunity nebo funkce jater, účinky antioxidační, protinádorové a další. Je to tedy superpotravina? Jak píšeme v předešlé odpovědi, kombucha procesem fermentace získává některé prospěšné sloučeniny, řada těchto „super“ látek je ale přítomná už v samotném čaji, ze kterého se připravuje [1]. Je ovšem nutné kriticky poznamenat, že prakticky všechny práce, které se kdy kombuchou zabývaly, využívaly ke studiu pouze buněčné kultury nebo pokusná zvířata. Ať to byly myši, potkani nebo prasata, kombucha ze studií vyšla opravdu jako zdraví prospěšná [1, 2].

Můžeme tato zjištění ale přenést na lidi? Těžko říct. Vědecká literatura je ohledně vlivu kombuchy na lidské zdraví dost strohá, menší klinickou studii dělali pouze ve Švédsku, s následujícím poselstvím – tři týdny popíjení kombuchy (330 ml denně) nevedou k žádným rozdílům ve složení střevního mikrobiomu [3]. Podobného výsledku se dopídil i jeden nadšenec, který kombuchu pil něco přes týden a následně si nechal osekvenovat mikrobiom – zaznamenal akorát bakterie z kombuchy, které jím prošly, ale jinak žádné změny (podotýkáme, že se nejedná o vědeckou studii) [4].

Právě prospěšné změny ve složení mikrobiomu bychom od breberkami nabité kombuchy mohli očekávat, jak to taky naznačují studie na zvířatech [1]. Lidský mikrobiom je však nesmírně komplexní, mezi jedinci také dost rozdílný, takže nějakého obecného závěru se asi jen tak nedočkáme. Problémem kombuchy je také to, že její složení, obsah mikroorganismů a různých látek jsou často neznámé. A to jak v kombuše kupované, tak především v té vyráběné doma [5].

Existuje ovšem i několik studií, které podezřívají kombuchu ze zavinění vážných zdravotních problémů. Jedná se však o jednotlivé případy, takže tyto studie nemohou s jistotou říci, zda konzumace kombuchy byla skutečnou příčinou, nebo se jednalo o shodu okolností. V roce 1995 si dvě Američanky, možná právě popíjením kombuchy, přivodily takzvanou metabolickou acidózu – to je život ohrožující stav, kdy člověku klesne pH krve pod určitou, naším organismem bedlivě udržovanou hodnotu [6]. Podobně dopadl i mladý muž s infekcí HIV, u něj se k tomu přidalo selhání ledvin. Poškození jater si z konzumace kombuchy mohla zase odnést žena, která se potýkala se závislostí na alkoholu [7]. Minimálně u posledních dvou případů je tak jasné, že vážné zdravotní problémy – snížená imunita nebo nadměrně vytížená játra – mohou představovat riziko u tohoto jinak bezpečného nápoje.

Pomůže vám tedy kombucha? I kdybychom věděli přesné složení vašeho mikrobiomu a kombuchy, naše znalosti nejsou tak daleko, abychom mohli dělat jakýkoliv závěr. Pokud vám ale kombucha chutná a cítíte se po ní dobře, nelze než její přiměřenou konzumaci doporučit. A co je přiměřená konzumace? Americká CDC (Centers for Disease Control and Prevention) označuje konzumaci 100 ml nápoje denně jako bezpečnou, ale varuje před konzumací vyšší než 340 ml za den [5]. Další americký úřad, FDA (Food and Drug Administration), zase vydal varování o možném riziku kontaminace plísněmi u doma připravovaných kombuch [7], takže určitě pozor na kvalitu kombuchové násady a čistotu přípravy!

My ještě připojíme varování, že v případě jakýchkoliv zdravotních potíží předem konzultujte konzumaci kombuchy s lékařem, ostatně jako u všech dalších přípravků s živými mikroorganismy, včetně probiotik. A nakonec ještě ona kouzelná formulka z každého výživového doplňku: Přípravek nenahrazuje vyváženou a pestrou stravu!

Za Zeptej se vědce odpovídal Michal