Globální oteplování souvisí s dlouhodobými změnami a zvyšováním průměrné teploty na Zemi kvůli lidským aktivitám (zejména emisím skleníkových plynů). Může se tak zdát na první pohled paradoxní, že v některých oblastech se mohou vyskytovat velice nízké teploty a přívaly sněhových srážek (například silná vlna ochlazení v prosinci 2023 v Číně, odkaz v sekci Další čtení). Takové extrémní výkyvy počasí se změnou klimatu ovšem souvisejí.

Když se na to podíváme v globálním měřítku, naše planeta se od roku 1961 oteplila v průměru zhruba o 1,2 °C [1]. Různá místa naší planety se ale oteplují různou rychlostí, a některá se dokonce naopak ochlazují (toto můžete pěkně vidět na mapě změny teploty v odkazu [1]). Stále také dochází k přirozeným změnám v počasí, včetně vln chladného nebo naopak teplého počasí.

Vlivem rostoucích teplot ovšem dochází ke změně klimatu [2]. V důsledku toho se mění proudění vzduchu v atmosféře (například kvůli tání plovoucího ledu v Arktidě, která se otepluje více než Evropa v mírném podnebném pásu), což může způsobit extrémnější výkyvy počasí oběma směry – jak větší vedra v létě, tak tužší zimní období. Následkem toho se totiž snižuje rozdíl teplot mezi Arktidou a Evropou, rozhraní mezi arktickým a polárním vzduchem není tak výrazné, a studený vzduch se tak může dostávat více na jih a naopak teplý více na sever. Změna klimatu nesouvisí jenom se změnou teplot, ale i se změnou množství srážek, s jejich rozložením v průběhu roku a změnami ve skupenství (méně sněhových a více deštivých srážek u nás neznamená, že už sněžit nebude). V létě tak již poslední roky bývají častější období sucha následovaná přívalovými srážkami, v zimě můžeme očekávat větší „přívalovou“ sněhovou nadílku.

V tomto ohledu je důležité rozlišovat mezi krátkodobými jevy v počasí a dlouhodobými změnami klimatu (podnebí). Zvýšené množství sněhu v určitém roce nebo dokonce jen v jednom týdnu nevyvrací globální oteplování, ba právě naopak. Může být totiž důsledkem složitých vztahů mezi různými jevy měnícími se v důsledku klimatické změny.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Kristýna