Minutová odpověď:

• Země se kolem Slunce pohybuje velmi rychle, i když to nevnímáme, protože se pohybujeme společně s ní.
• Díky oběhu Země okolo Slunce máme roční období. Jejich pravidelná změna vede k relativně stálému klimatu.
• Kdyby Země přestala obíhat kolem Slunce, roční období by zmizela a klima by se silně změnilo.

Celá odpověď:

Představte si, že Země je jako obrovský vesmírný kolotoč. Všichni na něm jedeme rychlostí přes sto tisíc km/h, i když to vůbec necítíme. Co by se ale stalo, kdyby někdo zmáčkl tlačítko „STOP“? Kdybychom ignorovali gravitaci (která by nás jinak okamžitě přitáhla ke Slunci) a Země by prostě zůstala stát na místě, náš svět by se změnil k nepoznání.

Pohyb Země je totiž pro život stejně důležitý jako voda nebo vzduch. Tady je scénář toho, co by následovalo:

1. Konec ročních období

Země by se v tomto scénáři dál otáčela kolem své osy, takže den a noc by zůstaly. Protože by však přestala obíhat kolem Slunce, klasické střídání ročních období by zmizelo-zůstalo by totiž to roční období, které na daném místě zrovna panovalo v momentě zastavení oběhu. Roční období jsou výsledkem toho, že je zemská osa vůči Slunci nakloněná a během roku se přiklání ke Slunci střídavě severní a jižní polokoule. Kdyby se Země zastavila, Slunce by svítilo pořád pod stejným úhlem. Jedna část planety by se postupně přehřívala, druhá by se měnila v ledovou pustinu [1].

2. Klimatický motor se začíná hroutit

Roční období fungují jako motor, který rozhýbává vzduch i oceány. Kdyby zmizela, klima by se začalo chaoticky měnit [2]:

• Oceánské proudy by slábly nebo měnily směr. Například proudy, které dnes ohřívají Evropu, by mohly úplně zmizet.
• Srážky by se přestaly řídit známými pravidly. Z úrodných oblastí by se staly pouště a jinde by pršelo skoro pořád.
• Zvířata jako ptáci nebo velryby by ztratila orientaci, protože se řídí délkou dne a teplotou. Mnoho druhů by rychle vymřelo, protože by nedokázala najít potravu ani vhodná místa k rozmnožování. Navíc by se jejich přirozené biorytmy rozpadly, což by jim ztížilo přežití i v prostředí, kde by jinak dříve prospívala.

3. Drsný scénář: Kdyby se zastavila i rotace

Kdyby se kromě oběhu Země kolem Slunce zastavila i rotace Země kolem vlastní osy, vznikl by svět dvou extrémů. Jedna polokoule by byla pořád otočená ke Slunci a změnila by se ve žhavou poušť. Oceány by se tam začaly vypařovat. Druhá polokoule by byla ve věčné noci a mrzla by při teplotách hluboko pod −100 °C. Mezi těmito dvěma světy by se přeléval horký a studený vzduch a vznikaly by obrovské bouře.

Země je dnes u rovníku trochu „nafouklá“, protože se rychle otáčí. Při rotaci působí na hmotu na povrchu odstředivá síla, která ji jakoby „odtlačuje“ od osy otáčení ven a do stran. Nejvíce se to projevuje právě u rovníku, kde je rychlost otáčení největší, zatímco u pólů je téměř nulová. Díky tomu je Země spíše zploštělou koulí než dokonalou sférou. Kdyby se rotace zastavila, tato odstředivá síla by zmizela a voda z oceánů u rovníku by začala téct směrem k pólům. Vznikly by dva obrovské polární oceány a kolem rovníku by se objevila široká pevnina, která by dnes byla z velké části pod mořem.

4. Ochranný štít v ohrožení

Uvnitř Země se díky její rotaci kolem vlastní osy pohybuje tekuté kovové jádro. To vytváří magnetické pole – neviditelný štít, který nás chrání před nebezpečným zářením ze Slunce. Kdyby se rotace zastavila, štít by zeslábl. Sluneční vítr by mohl postupně odfouknout zemskou atmosféru do vesmíru, podobně jako se to stalo Marsu.

Perlička na závěr: Jak rychle vlastně letíme?

Možná máte pocit, že sedíte v klidu, ale ve skutečnosti letíme vesmírem obrovskou rychlostí. Země obíhá kolem Slunce asi 30 kilometrů za sekundu, což je přibližně 108 000 kilometrů za hodinu. Díky velmi přesným atomovým hodinám víme, že se rychlost i rotace Země nepatrně mění. Proto vědci občas přidávají tzv. přestupnou sekundu – malý „časový bonus“, který se vloží do našich hodin, protože se Země otáčí jen maličko nepravidelně. Díky této dodatečné sekundě zůstává náš čas v souladu s tím, jak se Země opravdu otáčí [3].

Pro Zeptej se vědce odpovídala Slavka

Zdroje:

[1] https://spaceplace.nasa.gov/seasons/en/

[2] https://www.esri.com/about/newsroom/arcuser/what-would-happen-if-earth-stopped-spinning

[3] https://www.nist.gov/pml/time-and-frequency-division/leap-seconds-faqs

Odpovídala:

Ing. Slávka Čubanová, MSc.
ČVUT Fakulta biomedicínského inženýrství

Odborná recenze:

Ing. Vít Svoboda, Dr. sc. ETH Zürich
Ústav fyzikální chemie, VŠCHT Praha

Editace textu:

Luděk Vašta
Markéta Brůnová
Mgr. Hedvika Šimková