Dotazy a odpovědi

Jaké absorbenty jsou v dámských vložkách?

Datum odpovědi: 9. 7. 2026

1920

Dotaz:

V dětských jednorázových plenách je jako superabsorbent použit polyakrylát sodný. Jak je to ale řešeno v dámských vložkách? Jsou v nich jednotlivé perforované vrstvy, ale nereagují na vodu jako dětská plena. Ve škole jsme v rámci chemie prováděli pokusy s polyakrylátem sodným – množství absorpce vody, vliv pH, vliv přítomnosti minerálů atd. Děti napadlo prostudovat vložku, ale oproti plence nešlo absorbent získat. Věděli byste nejen, co je tedy použito v dámské vložce, ale i nějaké pokusy? A jak je to řešeno v dámských menstruačních kalhotkách, proč je možné je vyprat a opět použít? Jaké superabsorbenty se používají v případě likvidace chemikálií při únicích?
Zdroj obrázku: Canva

Minutová odpověď:

1)

Ve vložkách i plenách se používá superabsorbent, obvykle polyakrylát sodný.

2)

Vložky obsahují superabsorbentu méně než pleny a je pevněji vázaný v celulózovém jádru, proto není viditelný ani snadno oddělitelný.

3)

Menstruační kalhotky nefungují na principu superabsorbentu, je to vícevrstvý textil: svrchní vrstva odvádí vlhkost, prostřední saje a spodní nepropouští.

4)

Při únicích se sorbent volí podle uniklé chemikálie (oleje, kyseliny/zásady, vodné roztoky). Neexistuje jeden univerzální materiál na všechno.
Zdroj obrázku: Canva

Celá odpověď:

Dětská plena a dámská menstruační vložka jsou si podobné tím, že obě mají více vrstev s odlišnou funkcí: vrchní propustnou vrstvu, rozváděcí vrstvu, absorpční jádro a spodní nepropustnou vrstvu. U většiny moderních plen i vložek je součástí absorpčního jádra superabsorbent, nejčastěji polyakrylát sodný [1, 2]. Jde o materiál, který je schopný pojmout velké množství kapaliny (vody, moči, krve) v poměru k vlastní hmotnosti, přičemž vzniká gel. 

Plenky mají jiný účel než vložky

U plen je superabsorbent klíčovou součástí jádra, je ho zde více než ve vložkách a je přítomen ve formě granulí rozptýlených v celulózové matrici [2]. U menstruačních vložek tvoří absorpční jádro především celulózová vlákna a superabsorbentu je zde méně. Bývá navíc pevněji vázaný uvnitř struktury jádra [1], takže při rozebrání vložky často neuvidíte typické bílé granule. To ale neznamená, že tam superabsorbent není – jen není snadno uvolnitelný.

Vložka není malá plena, a jelikož má jiný účel, má i rozdílnou konstrukci. Menstruační vložky nemusí sát tak rychle jako pleny, protože menstruační tekutina je v porovnání s močí hustší (jedná se o směs krve, hlenu, buněk a tkáňových zbytků [3, 4]). Navíc přichází postupně, ne v náhlých pulzech jako při močení. Plena má zachytit velký objem řídké tekutiny – moči  –  rychle a na malé ploše. U vložek je důležitý hlavně rozvod tekutiny do stran a dovnitř jádra.

Mocné bobtnání

Superabsorbent je speciální materiál (síťovaný hydrogel), který po kontaktu s vodou výrazně zvětší svůj objem (nabobtná) a změní se v gel. Dokáže přitom pohltit mnohonásobně více tekutiny, než sám váží [1, 5]. Tato vysoká schopnost bobtnání je způsobena nabitými částmi polymeru, které se navzájem odpuzují a snaží se od sebe oddálit. Když se k materiálu dostane voda, proniká dovnitř polymerní sítě, ta se postupně „otevírá“ a zvětšuje. Voda se v síti zachytí, následkem čehož vzniká gel. 

Schopnost bobtnání je ovlivněna také složením prostředí. Přítomnost solí (např. z moči) bobtnání superabsorbentu snižuje [5, 6]. Ionty ze soli narušují odpuzování nabitých částí polymeru, takže se síť méně roztáhne, méně nabobtná a pojme méně tekutiny [5, 6].

Menstruační kalhotky na to jdou jinak

Menstruační kalhotky jsou řešeny jinak. Většinou jde o textilii s několika vrstvami: vrstva u těla odvádí vlhkost, střední (funkční) vrstva ji zachytí a vnější bariérová vrstva omezuje protečení [7]. Krev se v kalhotkách drží hlavně ve vlákenné struktuře, odkud ji lze vypláchnout. K tomu se doporučuje proplach studenou vodou (teplá může způsobit srážení krve a její „zažrání“ hlouběji do tkaniny) a následné vyprání v pračce na běžný prací program s nízkou teplotou.

Žena během svého reprodukčního období, pokud používá pouze jednorázové vložky, jich spotřebuje zhruba 12 000 [1]! Jelikož se vložky skládají z více materiálů, končí v komunálním odpadu. Proto je vhodnější používat spíše opakovaně použitelné pomůcky – menstruační kalíšek, menstruační kalhotky nebo látkové vložky [8].

Pokusy do školy

  1. Rozeberte plenu a vložku, porovnejte jejich vrstvy a množství získaného absorbentu. V pleně není superabsorbent pevně vázaný uvnitř absorpční vrstvy, proto obvykle získáte jeho volných granulí více než z vložky.
  2. Kápněte stejné množství obarvené vody na oba produkty a sledujte, za jak dlouho bude povrch suchý. Zmizí tekutina spíš rychle do gelu, nebo se nejdřív rozvede do stran? To hezky ukáže rozdíl mezi výrobkem pro řídkou tekutinu a výrobkem pro hustší tekutinu.
  3. Porovnejte bobtnání superabsorbentu v destilované vodě a ve slaném roztoku. Tady bude praktičtější použít buď izolovaný superabsorbent z pleny, nebo laboratorní polyakrylát sodný, protože z vložky ho často nezískáte v dostatečném množství, jak už jste zjistili. Superabsorbent bude ve slané vodě (např. 10% NaCl roztok) bobtnat méně.

Úniky chemických látek

Poslední část otázky míří mimo hygienické pomůcky, ale je velmi zajímavá. Na úniky látek, které se nemísí s vodou (např. benzín, nafta nebo motorový olej) se používají speciální umělé sorbenty odpuzující vodu. Ty bývají nejčastěji vyrobené z plastů, jako je polypropylen nebo polyethylen [10]. Díky tomu nasávají hlavně oleje a podobné látky, zatímco vodu téměř ne. Naopak sorbenty na bázi polyakrylátu sodného dobře pohlcují vodu a vodné roztoky, například kaly nebo některé průmyslové suspenze (např. vodou ředitelné nátěrové hmoty) [9]. 

Pro odstraňování některých konkrétních znečišťujících látek, například iontů těžkých kovů, jako je olovo, se vyvíjejí zvlášť upravené hydrogely a materiály složené z více různých složek [9]. U nebezpečných chemikálií je navíc vždy potřeba ověřit, zda použitý sorbent s danou látkou chemicky nereaguje. 

Neexistuje tedy jeden materiál, který by byl nejlepší pro všechny druhy chemických havárií. Vždy záleží na tom, zda unikla voda, kyselina, zásada, olej nebo organické rozpouštědlo. 

Pro Zeptej se vědce odpovídala Eliška

Zdroje:

[1] Blignaut J. a kol. Review: sanitary pads—composition, regulation, and ongoing research to address associated challenges. Journal of Materials Science (2025), 60:13109–13155. doi: 10.1007/s10853-025-11151-7
[2] Dey S., Kenneally D., Odio M., Hatzopoulos I. Modern diaper performance: construction, materials, and safety review. International Journal of Dermatology (2016), 55:18–20. doi: 10.1111/ijd.13333
[3] Tindal K. a kol. The composition of menstrual fluid, its applications, and recent advances to understand the endometrial environment: a narrative review. F&S Reviews (2024), 5(3):100075. doi: 10.1016/j.xfnr.2024.100075
[4] Salamonsen L. A. Menstrual Fluid Factors Mediate Endometrial Repair. Frontiers in Reproductive Health (2021), 3:779979. doi: 10.3389/frph.2021.779979
[5] Mahon R. a kol. Swelling performance of sodium polyacrylate and poly(acrylamide-co-acrylic acid) potassium salt. Discover Applied Sciences (2020), 2:117. doi: 10.1007/s42452-019-1874-5
[6] Zhang, M., a kol. Swelling characterization of ionic responsive superabsorbent resin containing carboxylate sodium groups. Reactive and Functional Polymers 170 (2022) .doi: 10.1016/j.reactfunctpolym.2021.105144
[7] Chen W. a kol. Study on the Permeability and Absorption Performance of the Crotch Layer in Seamless Knitted Period Underwear. Materials (2024), 17(5):1119. doi: 10.3390/ma17051119
[8] Rajah A. S. a kol. Sustainable menstrual solutions: a scoping review of novel eco-friendly materials for reusable menstrual pads. Journal of Public Health (2025), 47(1):e127–e137. doi: 10.1093/pubmed/fdae304
[9] Surendran V. S. B., Gujjala L. K. S., Althuri A. A review on superabsorbent polymers: application and recent advances in environmental and economic profiling. Discover Applied Sciences (2025), 7:1258. doi: 10.1007/s42452-025-07477-1
[10] Saleem J., Riaz M. A., Gordon M. Oil sorbents from plastic wastes and polymers: A review. Journal of Hazardous Materials (2018), 341:424–437. doi: 10.1016/j.jhazmat.2017.07.072

Odpovídala

Hydrobiologický ústav, Biologické centrum AV ČR

Odborná recenze:

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav biotechnologie

Editace textu:

Ústav formální a aplikované lingvistiky, MFF UK
Kategorie: Fyzika a chemie

Mohlo by se vám líbit: