Dotazy a odpovědi

0028 Je oxid chloričitý nebezpečný?

-1

Dotaz:

Měl bych dotaz na látku ClO2 neboli oxid chloričitý. Vznikly studie, které zkoumaly účinky na lidech i zvířatech [0-9]. Všechny dospěly k názoru, že v používaných dávkách, které používají třeba lidé, co pijí MMS/CDS, je bezpečné a dokonce účinné. Proč se všude tedy brojí proti CDS, jako by to bylo něco nebezpečného nebo vražedného?
Zdroj obrázku: Unsplash

Minutová odpověď:

1)

Oxid chloričitý je silné oxidační činidlo, které se používá jako dezinfekce nebo bělidlo, zjednodušeně řečeno „na co přijde, to zoxiduje“.

2)

Neexistuje žádný důvod se domnívat, že by ve svém oxidačním působení vynechal živočišné buňky.

3)

Nedává velký smysl, proč by měl člověk proti bakteriální infekci používat CD, když máme antibiotika.
Zdroj obrázku: Unsplash

Celá odpověď:

Na úvod bych chtěla moc ocenit vaši rešerši a to, že čerpáte z odborné literatury, do toho se ne každý pouští. Naše odpověď je strašně dlouhá, vzali jsme to z gruntu.

Oxid chloričitý (budu používat zkratku CD) je silné oxidační činidlo, které se používá jako dezinfekce nebo bělidlo. Vzhledem k jeho jednoduché struktuře a vysoké účinnosti je nespecifický – zjednodušeně řečeno „na co přijde, to zoxiduje“ (podobně jako třeba hypermangan nebo jód). Neexistuje žádný důvod se domnívat, že by ve svém oxidačním působení vynechal živočišné buňky.

Studie č. 2, kterou přikládáte, má přesně na to na první pohled odpověď. Vzhledem k tomu, že na tuto studii je navázán produkt Solmium ®, trochu víc ji rozeberu. Studie sama o sobě nepůsobí nijak problematicky. Autoři z ní ale vyvozují závěry, které z ní nevyplývají, ač velmi opatrně.

Věta v závěru studie „Chlorine dioxide (…) cannot make real harm to much larger organisms like animals or humans“ je nicneříkající hádání, které stejně nějakou škodlivost připouští. Něco, co bylo zkoumáno na buňkách, nemůže být vztaženo na celé živé organismy. Takováto studie může posloužit jako argument pro další experimenty (např. na myších), nikoli pro odhadování efektu na člověka. Nehledě na to byly závěry studie dále interpretovány v příbalovém letáku produktu jako „harmless to humans“, což se už dá považovat za naprosto nepodložené.

Když zůstanu u příbalového letáku – velmi mě zaujalo upozornění, že vzhledem k toxicitě vůči vodním živočichům je potřeba roztok 1500× naředit před vylitím do vody. To působí v kontrastu s tvrzením o neškodnosti vůči lidem a zvířatům přinejmenším zvláštně.

Když ale pominu zmíněné provinění ohledně neoprávněných závěrů a zaměřím se na sdělení té studie:

Selektivita na základě velikosti buněk se zdá smysluplná: malá buňka se dá zoxidovat rychleji než velká. Nicméně – jak jsem zmínila výše (a ostatně jak připouštějí i autoři studie), CD oxiduje vše, co potká. Takže ničí nejen bakterie, ale i naše buňky. Ze studie vyplývá, že naše vlastní buňky to nejspíš ničí pomaleji, takže jim to způsobí menší škodu než bakteriím.

Připusťme tedy, že bychom skutečně našli koncentraci CD, která bude efektivně zabíjet patogeny, ale člověku nezpůsobí takové škody, aby to pocítil. Jak zajistíte, aby se takováto koncentrace CD dostala do místa, kde má účinkovat? Sami autoři usuzují (opět dost nekorektně, ale to teď pomiňme), že prostupnost tkáněmi bude minimální, proto to člověku nezpůsobí vážné škody. Abyste ale dostal účinnou látku kamkoli po těle, potřebujete ji dostat alespoň do krve – tj. ze žaludku nebo střev musí prostoupit tkání do krve nebo ji musíte podat nitrožilně. Ani to nám ale nezaručí, že se patřičná koncentrace dostane na místo, kde má působit.

Zde se dostávám k dalším studiím. Studie č. 1, která zkoumá vliv pití roztoku CD na člověka, používá koncentrace od 0,1 do 24 ppm. Podle studie č. 3 potřebujete 5 ppm na zlikvidování bakterií, 20 ppm na zlikvidování plísní a cca 40-90 ppm na zlikvidování poloviny virů. Autoři také zmiňují, že ještě 40 ppm je bezpečné pít. Nicméně limit pro pitnou vodu je 0,8 ppm [1].

Ale připusťme, že mají pravdu a pracovně považujme 40 ppm za bezpečné (přesněji ne tak nebezpečné), i když je to víc než maximální dávka ve studii 1. Na viry tato koncentrace nestačí, to je jasné. Na bakterie a plísně ano, pokud se k nim dostane. Pokud má pravdu pan Noszticzius ve studii č. 3, tak se CD k infekci vůbec nedostane a pouze projde trávicím traktem. Pokud pravdu nemá a CD tkáněmi prochází (na to bych si vsadila, ale nemůžu to podložit), znamená to, že je určitá šance, že se CD k infekci dostane, ale pravděpodobně se tam nedostane dostatečná koncentrace. Jednak proto, že se naředí krví, a jednak během své cesty na místo určení bude reagovat s našimi buňkami a krevními složkami a částečně nebo úplně se po cestě „spotřebuje“.

Studii č. 0 v Hilarisu neberu momentálně v potaz, protože jde o predátorský časopis.

To by byla moje reakce k zaslané literatuře.

Přidala bych k tomu za sebe tři poznámky

Osobně bych nepovažovala těch několik studií za argument pro bezpečnost a doporučovala bych nepřekračovat limity pro pitnou vodu (0,8 ppm), mívá to dobrý důvod. Přikládám varování FDA před použitím tohoto typu přípravků po opakovaných hlášených otravách: [1, 2].

V posledních letech se toho ví čím dál víc o mikrobiomu a jeho klíčové roli pro náš organismus. Mikrobiom jsou „hodné“ bakterie, které s námi žijí v symbióze např. na povrchu těla nebo v trávicím traktu. Zkoumají se všechny jeho možné role. Je už ale prokázáno, že má zásadní pozitivní efekt na naši imunitu. Při pití roztoku CD bude první místo zásahu v trávicím traktu. Vzhledem k tomu, že CD si nebude vybírat, jestli zabíjet „hodné“ nebo „zlé“ bakterie, nejspíš velkou část mikrobiomu zlikviduje, což naši přirozenou imunitu zaručeně oslabí.

Vlastně mi nedává velký smysl, proč by měl člověk proti bakteriální infekci používat CD, když máme antibiotika. CD by mohl být hypoteticky funkční koncept a určitě by to stálo za zkoumání, pokud by antibiotika neexistovala. Takto je to krok zpět a zbytečné riziko vážných nežádoucích účinků, vzhledem k tomu, že CD bude působit i na naše buňky. Antibiotika působí zpravidla pouze na bakterie a eukaryotické buňky nechávají být. Vedlejší účinky na člověka jsou tím pádem nesrovnatelně menší. Nehledě na to, že existují i různě selektivní antibiotika, která nechají na pokoji i část mikrobiomu. Navíc díky rozsáhlým klinickým testům, kterým se musí každé léčivo podrobit, víme velmi dobře, jak se v organismu chová a lze tak pracovat i s tím, kam má léčivo doputovat. Nevidím důvod dělat krok zpět k něčemu, co je nespecifické a nevíme, jak se to v organismu chová.

Za Zeptej se vědce odpovídala Adéla.

Zdroje k dotazu

0) https://www.hilarispublisher.com/open-access/determination-of-the-effectiveness-of-chlorine-dioxide-in-the-treatment-of-covid-19.pdf

1) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1569027/

2) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3818415/

3) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5369164/

4) https://www.cancertreatmentjournal.com/articles/chlorine-dioxide-as-a-possible-adjunct-to-metabolic-treatment.html

5) http://www.solumium.com/

6) https://www.solumium.com/static/pdf/Solumium_Dental_Pro30_PatientInformationLeaflet.pdf

7) https://arxiv.org/ftp/arxiv/papers/1304/1304.5163.pdf

8) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3298712/

9) https://www.microbiologyresearch.org/content/journal/jgv/10.1099/vir.0.83393-0

Zdroje k odpovědi

[0] https://www.chemicalsafetyfacts.org/chlorine-dioxide/

[1] https://www.fda.gov/consumers/consumer-updates/danger-dont-drink-miracle-mineral-solution-or-similar-products

[2] https://www.fda.gov/news-events/press-announcements/coronavirus-covid-19-update-fda-warns-seller-marketing-dangerous-chlorine-dioxide-products-claim

Úvodní obrázek: koláž https://unsplash.com/photos/the-water-is-reflecting-the-sunlight-on-the-surface-6O9pkKgjj2Y a https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chlorine_dioxide.svg

Odpovídala

(Ústav organické chemie a biochemie AV ČR)