Odpověď

Křupání či praskání kloubů je nejspíš způsobeno tvorbou bublin vzduchu v důsledku podtlaku v kloubním pouzdře a jejich následný kolaps. Tomuto jevu se také říká kavitace (Chandran Suja a Barakat 2018).

Tento mechanismus byl spojován se zvýšeným rizikem vzniku artritických onemocnění. Bylo tomu tak zejména z přesvědčení, že energie uvolněná při kolapsu bublin může poškodit pojivové tkáně, jako je například chrupavka (Watson et al. 1989).

Křupání kloubů na rozvoj osteoartrózy nemá vliv, respektive rozdíl mezi lidmi, kteří si klouby pravidelně křupou a těmi, kteří ne, byl minimální dle analýzy DeWeber et al. (2011). Castellanos a Axelrod (1990) zkoumali pacienty již s rozvinutou osteoartrózou (věk 45+). Co se týká artritických obtíží, tak mezi „pravidelnými křupači“ a „nekřupači“ také nebyl výrazný rozdíl. Avšak u „pravidelných křupačů“ se častěji objevovaly otoky rukou a nižší síla úchopu. Na druhé straně Yildizgören et al. (2017) ve své studii (19–27letých subjektů) nenašel pokles síly úchopu u „pravidelných křupačů“. Zato u nich objevili mírně tužší chrupavky u bazálních kloubů prstů (první kloub prstu blíže k ruce). Tužší chrupavky dle nich teoreticky mohou být raným stádiem osteoartrózy, ale k potvrzení tohoto jevu je potřeba dalších studií.

Zajímavou studii provedl Unger (1998). Po dobu 50 let si na levé ruce dvakrát denně klouby křupal a na pravé ne. Po uplynulých 50 letech nebylo známky po osteoartróze či jiných deformitách.

Shrnutí

Z výše zmíněných informací vyplývá, že pokud osteoartrózou netrpíte, tak s největší pravděpodobností pravidelné křupání kloubů není rizikovým faktorem pro tyto obtíže. Pokud s ní trpíte, je možné, že pravidelné křupání kloubů může ke stávajícím obtížím přidat otoky ruky či sníženou sílu úchopu.

Za tým Zeptej se vědce Adam

https://latinsky.estranky.cz/fotoalbum/kosterni-soustava/kosterni-soustava/kostra-ruky.png.html

Reference

• CASTELLANOS, J a D AXELROD, 1990. Effect of habitual knuckle cracking on hand function. Annals of the Rheumatic Diseases [online]. 49(5), 308–309. ISSN 0003-4967. Dostupné z: doi:10.1136/ard.49.5.308
• DEWEBER, K., M. OLSZEWSKI a R. ORTOLANO, 2011. Knuckle Cracking and Hand Osteoarthritis. The Journal of the American Board of Family Medicine [online]. 24(2), 169–174. ISSN 1557-2625, 1558-7118. Dostupné z: doi:10.3122/jabfm.2011.02.100156
• CHANDRAN SUJA, V. a A. I. BARAKAT, 2018. A Mathematical Model for the Sounds Produced by Knuckle Cracking. Scientific Reports [online]. 8(1), 4600. ISSN 2045-2322. Dostupné z: doi:10.1038/s41598-018-22664-4
• UNGER, Donald L., 1998. Does knuckle cracking lead to arthritis of the fingers? Arthritis & Rheumatism [online]. 41(5), 949–950. ISSN 0004-3591, 1529-0131. Dostupné z: doi:10.1002/1529-0131(199805)41:5<949::AID-ART36>3.0.CO;2-3
• WATSON, P, W G KERNOHAN a R A B MÖLLAN, 1989. A Study of the Cracking Sounds from the Metacarpophalangeal Joint. Proceedings of the Institution of Mechanical Engineers, Part H: Journal of Engineering in Medicine [online]. 203(2), 109–118. ISSN 0954-4119, 2041-3033. Dostupné z: doi:10.1243/PIME_PROC_1989_203_019_01
• YILDIZGÖREN, M.T., T. EKIZ, S. NIZAMOGULLARI, A.D. TURHANOGLU, H. GULER, N. USTUN, M. KARA a L. ÖZÇAKAR, 2017. Effects of habitual knuckle cracking on metacarpal cartilage thickness and grip strength. Hand Surgery and Rehabilitation [online]. 36(1), 41–43. ISSN 24681229. Dostupné z: doi:10.1016/j.hansur.2016.09.001