Vědecká odpověď je, že nemáme dostatek dat k tomu, abychom mohli tuto otázku zodpovědět. Ani po letech výzkumu vesmíru [1] jsme nenašli nic, co by vypadalo jako komunikace cizí inteligence.
To nám ale nebrání v tom, abychom si alespoň trochu zaspekulovali. Tato otázka je v podstatě stará jako lidstvo a jednoznačná odpověď stále není na obzoru. Pokusím se odpovědět stručně, protože tahle otázka je de facto nekonečná.
Rád bych zmínil dva důležité pojmy, které s touto otázkou souvisí – Fermiho paradox [2] a antropický princip [3].
Fermiho paradox (Enrico Fermi byl slavný fyzik, který v první polovině 20. stol. stál u zrodu kvantové teorie) říká, že kdyby ve vesmíru existovala jiná inteligence schopná kontaktu, už by nás kontaktovala, protože na to měla teoreticky miliardy let času. Protože se to ale nestalo, jsme ve vesmíru sami.
Optimista by řekl, že to, že jsme nebyli kontaktováni, nevylučuje mimozemskou inteligenci. Důvodů je mnoho – fyzikální bariéry (prostě jsou moc daleko nebo se vyvinuli ve stejný čas jako my a nemají ještě potřebné technologie), sociální (náboženství nebo uzavřená kultura) a biologické bariéry (snaží se nás kontaktovat způsobem, který nechápeme nebo vnímají vesmír jinak než my).
Antropický princip říká, že pokud můžeme pozorovat život v našem vesmíru, musí být vesmír pro takový život vhodný. Vzhledem k tomu, že život tu je, vesmír tedy vhodný pro život je a není fyzikálně nemožné, aby neexistoval i jinde. Za posledních pár dekád jsme zjistili, jak pozorovat planety u jiných hvězd [4], a můžeme tedy říct, že jenom v naší galaxii je astronomické množství planet. Kolik z nich má podmínky vhodné k životu pozemského typu zatím nevíme, ale pravděpodobnost hraje ve prospěch života – těch planet je tolik, že i kdyby terrestrické planety s vhodnými podmínkami byly extrémně vzácné, stále jich bude hodně [5].
Z fyzikálního hlediska tedy mimozemskému životu nic nebrání [6]. Co na to chemie a biologie? Z výzkumů záření z různých mlhovin, hvězdných systémů, komet atd. můžeme říct, že základní složky nutné pro pozemský život jsou ve vesmíru snadno dostupné. Voda, kyslík, jednoduché organické molekuly, kovy – všeho je dost [7]. Stačí to na vývoj inteligentního života? Na Zemi to stačilo. I přesto, že vznik života je stále zahalen tajemstvím, postupně se věda dostává stále blíže a do větších detailů.
Nakonec bych chtěl zmínit, že, jak nás učí klasická sci-fi literatura, inteligence vůbec nemusí být podobná té naší. Biochemie mnoho variací neumožňuje, uhlík, kyslík a dusík jsou prostě příliš chemicky ideální a bez nich nejspíš složitý život nevznikne [7], nicméně to nevíme s jistotou. Protože nemáme ani pořádnou definici vlastní inteligence [8], je složité definovat cizí, potenciálně na jiných principech založenou, inteligenci.
Za Zeptej se vědce odpovídal Vojta.
Zdroje:
[2] https://www.britannica.com/story/the-fermi-paradox-where-are-all-the-aliens
[3] https://www.britannica.com/science/anthropic-principle
[4] https://exoplanets.nasa.gov
[5] https://doi.org/10.1016/j.actaastro.2022.03.019
[6] https://doi.org/10.1073/pnas.2120042119
[7] The equations of life: how physics shapes evolution; Cockell, C.S.; Basic Books; 2018
[8] https://www.britannica.com/science/human-intelligence-psychology
