Teplota doma: vy se ptáte, my odpovídáme!

Člověk je sice savec a dokáže udržet vnitřní teplotu relativně nezávisle na okolním prostředí, nicméně teplota okolí může ovlivňovat některé procesy v těle. Vnitřní teplota našeho těla, tzv. „core“ teplota, se v průběhu dne mění a na její regulaci se podílí i vnitřní hodiny [1, 2]. Nejvyšší vnitřní teplotu má naše tělo ve večerních hodinách [3]. Na začátku spánku se začíná produkovat hormon melatonin, který přispívá k většímu prokrvení kůže, a tím tělo postupně během noci svou teplotu ztrácí [4]. Prohřátá kůže je nejspíš i signálem pro spánkové mechanismy k prohloubení spánku [1, 4]. Minimální vnitřní teplotu má naše tělo zhruba po 4 hodinách spánku [2]. K ránu před probuzením zase vnitřní teplota lehce stoupá. Nejedná se o velké změny v teplotě, teplota kolísá maximálně o 1 °C, nicméně i tak je to klíčové pro mnoho procesů v těle [5, 6].

Chladnější vzduch v ložnici pomáhá tělu ztrácet teplotu na začátku spánku. Ideální teplota v ložnici je 18 °C, měla by se pohybovat v rozmezí 16 °C a 19 °C. Malé děti přibližně do 11. týdne ještě nemají dokončený vývoj regulace tělesné teploty, tedy potřebují teplotu o 2 °C vyšší. Přetopená ložnice může být však pro miminka nebezpečná a zvyšuje riziko syndromu náhlého úmrtí (SIDS – Sudden Infant Death Syndrome) [2, 7]. Většina z nás spí v noci pod přikrývkou, a tak je pro náš spánek horší přetopená ložnice než chladnější. V případě, že bychom spali bez přikrývky a oblečení, by měla pro klidný spánek okolní teplota dosahovat 29 °C, tzv. termálně neutrální hodnoty [8].

V případě obývacího pokoje by se měla doporučená teplota pohybovat nad 18 °C [9, 10]. Výzkumy často používají subjektivní hodnocení teploty a v takovém případě vychází ideální pocitová teplota mezi 20 °C a 25 °C [11].

Teploty pohybující se v interiérech dlouhodobě pod 16 °C jsou spojovány se zdravotními riziky [12,13]. Při nízkých teplotách se naše periferní cévy v těle zúží a tím se zvyšuje krevní tlak. V případě dlouhého pobytu v takových teplotách může docházet k tvorbě sraženin. V zimních měsících za extrémně nízkých teplot je vyšší četnost infarktů, což je možné přičítat nejen teplotě, ale i nižší aktivitě [12,13]. Chladnější domov je často také vlhčí a takové prostředí prospívá plísním. Plísně do ovzduší vypouští spory, kterými se rozmnožují a které mohou způsobovat dýchací obtíže nejen u dětí [14]. Vlhkost domova a plísně jsou spojovány také s astmatem [15]. V případě respiračních onemocnění se ideální teplota místnosti pohybuje kolem hodnoty 18,2 °C [13]. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO – World Health Organization) by ale měla být teplota v interiérech v zimě nejméně 18 °C [14]. Z jejich dat vyplývá, že vnitřní teplota pohybující se mezi 18 °C a 24 °C nemá žádná průkazná zdravotní rizika [15]. Stanovení všeobecné maximální teploty v interiéru je na základě současných výzkumů problematické, protože studie byly prováděny v různých klimatických podmínkách a testovaly rozdílné teploty. Zároveň je studií zabývajících se maximální teplotou v domácnosti minimum a často se v nich nepodařila najít průkazná souvislost se zdravotními riziky [15, 16]. Nicméně se zdá, že teploty nad 26 °C mohou zhoršovat respirační potíže, příznaky mentálních onemocnění (zmiňována je schizofrenie a demence) a u diabetiků se rychleji spotřebovává podaný inzulin [16].

Závěrem tedy můžeme shrnout, že teploty nižší než 16 °C jsou spojovány se zdravotními riziky [12, 17]. Ideálně by se teplota měla pohybovat v rozmezí 18 °C a 24 °C [15]. Domov je důležité větrat i v chladných měsících, na vytopení suchého interiéru je zapotřebí méně energie a nízká vlhkost je dobrým preventivním opatřením proti vzniku plísní [18]. Příliš suchý interiér však může narušit klidný spánek, tedy ideální vlhkost domácnosti se pohybuje v rozmezí 30 % až 50 % [19].

Za Zeptej se vědce odpovídala Zuzka