Aromaterapie je metodou alternativní medicíny, která se snaží zlepšovat zdravotní stav pacientů pomocí inhalace výparů aromatických esenciálních olejů.
Bez zabíhání do detailů ohledně různých olejů a výtažků z kdovíčeho lze říci, že některé přípravky používané k aromaterapii na pacienty účinky mít mohou, a to pozitivní i negativní.
Pozitivní účinky ale nejsou zásadní a rozhodně nejde o možnou náhradu normálních medicínských postupů. Dá se říci, že aromaterapie se používá jako placebo (látka bez fyziologických účinků, podávaná kvůli psychologickému efektu) pro zvýšení pohodlí pacientů při různých jiných medicínských zákrocích [1, 2]. Existuje poměrně mnoho studií zabývajících se aromaterapií. Tyto studie jsou navržené tak, aby ani zadávající, ani testovaní nemohli manipulovat s daty a podvádět, tj. neví, zda dostávají aktivní látku nebo placebo. Výsledky se pak vyhodnocují statisticky. Závěrem všech těchto studií je, že kromě již zmíněného placeba žádné zásadní klinické účinky aromaterapie nemá [3, 4].
Negativní účinky zásadní být mohou. Různé esenciální oleje jsou dobrá rozpouštědla některých organických látek. Pokud se oleje používají jako masti, různé rozpuštěné látky se mohou dostat do těla skrz kůži. Takové látky by se bez rozpuštění v oleji přes kůži nedostaly. Pokud se odpařují nad plamenem, mohou se do těla dostat dýcháním. Vzhledem k tomu, že často nejde o kontrolovaná léčiva, a tedy nemají příbalový leták, podrobný návod na použití ani seznam složek, laický uživatel si může ublížit a v extrémních případech se i otrávit. Oleje jsou také často velmi hořlavé, někdy způsobují podráždění pokožky nebo dokonce chemické popáleniny [3].
S mechanismem účinku je to složitější. Jak jsem zmínil dříve, jde o širokou skupinu látek. Možných mechanismů je mnoho a jejich souhrn je popsán v článku [3]. Na každou uvedenou látku by se musela udělat klinická studie, aby se o ní dalo uvažovat jako o normálním léčivu. Některé z nich jsou nepochybně již v průběhu, žádné přímé důkazy ale zatím neexistují.
Za Zeptej se vědce odpovídal Vojta
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.1016/j.ctim.2019.06.006
[2] https://doi.org/10.1016/j.jad.2020.05.118