U mouchy domácí (Musca domestica) souvisí bzučení, respektive pískání, s dvořením či s hledáním partnera, stejně jako u komára pisklavého (Culex pipiens). Samotný bzukot vzniká kmitáním křídel ve vysoké frekvenci a je pro každý bzučivý druh hmyzu specifický [1].
Bzučení je u much důležitou součástí namlouvání a při tomto aktu bzučí pouze sameček (samička v některých situacích také bzučí, například, když je lapena na mucholapce). Úspěšnost dvoření však není závislá pouze na bzučení, dalším důležitým faktorem je i zrak a hlavně feromony. Při studiích se zjistilo, že mouchy najdou partnera k páření, i když je jim znemožněno partnera vidět i slyšet [2]. Bylo ale také prokázáno, že samečci mouchy domácí bzučí třeba i v případě, že zaregistrují mrtvou samičku či samečka stejného druhu nebo nějaký jiný objekt, který je zaujme [3]. Samci bzučí dokonce i během kopulace [4].
U komárů zpravidla vydávají vyšší tóny samečci [1], kteří zároveň registrují zvuk vydávaný samičkami pomocí jemných chloupků na tykadlech [5]. Samečci jsou pomocí zvuků, které samičky vydávají, schopni jednotlivé samice lokalizovat a identifikovat uvnitř roje právě díky rozdílné výšce vydávaných zvuků [6]. Komáři při letu bzučí stále a nejsou schopni tento zvuk při letu nevydávat.
Co se týče rizika toho, že mouchu uslyší nějaký predátor, tak ano, bzučení se v jistých případech může stát pro mouchu osudným. Bylo například prokázáno, že netopýr řasnatý (Myotis nattereri) je schopen zaregistrovat a ulovit mouchu na základě jejího bzučení během kopulace [4].
Pro Zeptej se vědce odpovídal Matěj
Zdroje:
[1] Kodrík, D. (2004). Fyziologie hmyzu učební texty, ENTÚ AVČR a BF JU Č. Budějovice. 220 s.
[2] https://doi.org/10.1016/0022-1910(64)90006-X
[3] https://doi.org/10.1093/aesa/69.1.80
[4] http://dx.doi.org/10.1016/j.cub.2012.06.030
[5] Šefrová, Hana. (2006). Rostlinolékařská entomologie. Brno: Konvoj,. 257 s.
[6] https://doi.org/10.1111/j.1365-3032.1985.tb00049.x
