Informace, že hořčík rozkládá vitamín D, není přesná. Naopak – hořčík je pro aktivaci vitamínu D v těle nezbytný. Bez dostatečného množství hořčíku nemusí tělo přijatý vitamín D správně využít. Proto současné užívání těchto látek není nevhodné, spíše naopak – mohou se doplňovat [1].
Alkohol, mléko a minerálka
Co se týče obecnější otázky – zda nápoje mohou ovlivnit účinnost léků, přesněji léčivých přípravků – odpověď zní ano. Existuje celá řada interakcí mezi léky a jídlem/nápoji, které mohou změnit vstřebávání, účinek nebo bezpečnost léčiv [2, 3].
Alkohol (ethanol) v nápojích, jako jsou pivo, víno či destiláty, může zesílit tlumivé účinky některých léků na centrální nervový systém (např. benzodiazepinů, opioidů nebo sedativ) [4]. U některých léků (např. u antibiotika metronidazolu) může alkohol způsobit tzv. antabusovou reakci – nevolnost, zvracení, zčervenání obličeje, bušení srdce [5].
Mléko a mléčné nápoje obsahují vápník a další ionty (např. hořčík), které na sebe mohou vázat některá antibiotika (např. ciprofloxacin). To znamená, že dochází k tvorbě nerozpustných komplexů, které se nemohou vstřebat v zažívacím traktu [6].
Vysoký obsah vápníku a hořčíku je také v některých minerálních vodách – zapíjení např. tetracyklinových antibiotik, bisfosfonátů (léčiv na osteoporózu) nebo přípravků s obsahem železa či zinku minerální vodou může snižovat jejich účinnost. V minerálních vodách jsou také zásaditě působící (hydrogen)uhličitany, které zvyšují přirozeně kyselé pH žaludeční šťávy (tedy ho neutralizují) a mohou tím nepříznivě ovlivňovat rozpustnost a vstřebatelnost léčiv [7].
Káva a čaj
Káva, ale také černý nebo zelený čaj obsahují kofein, což je látka, která povzbuzuje centrální nervovou soustavu, zvyšuje krevní tlak a má diuretický účinek (zvyšuje tvorbu a vylučování moči). Kofein obsažený v těchto nápojích může v játrech reagovat s různými léčivy. To může vést k nežádoucím účinkům nebo ke zvýšení účinku kofeinu v těle.
V kávě, silném černém čaji nebo u výluhů některých léčivých rostlin (např. řepíku či dubové kůry) používaných proti průjmu se také nacházejí třísloviny (polyfenoly), které mohou snižovat vstřebávání řady léčivých látek, např. léků s obsahem železa na léčbu chudokrevnosti (anémií). Proto by měl být odstup mezi těmito nápoji a podáním zmiňovaných léčiv alespoň jednu hodinu [8, 9].
Džusy
Známé je také vzájemné působení léčiv a ovocných šťáv. Grapefruitový džus obsahuje tzv. furanokumariny, které tlumí jaterní enzymy důležité pro metabolismus léčiv. Zapíjení např. simvastatinu (lék na snížení hladiny cholesterolu v krvi) nebo amiodaronu (lék proti arytmii) grepovou šťávou může zvýšit hladiny těchto látek v oběhu a vést k nežádoucím účinkům nebo dokonce otravě [10].
Jinak působí jablečná nebo pomerančová šťáva, která může snížit vstřebávání např. léčiv na snížení krevního tlaku (antihypertenziv) tím, že snižuje jejich vstřebávání ve střevní stěně [11].
Dříve se např. při užívání antibiotika kotrimoxazolu (biseptolu) doporučovalo vyhýbat kyselým nápojům kvůli vzniku krystalů v moči, ale pokud pacient dodržuje dostatečný pitný režim, není potřeba se v pití těchto nápojů zásadně omezovat [12].
Čistá voda – to je ono!
Léky je vždy nejvhodnější zapíjet čistou vodou, pokud lékárník nedoporučí jinak. V případě jakýchkoli pochybností se určitě poraďte s odborníkem – u některých léků mohou mít i zdánlivě „nevinné“ nápoje významný vliv.
Pro Zeptej se vědce odpovídal Andrej
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.7556/jaoa.2018.037
[2] https://doi.org/10.5001/omj.2011.21
[3] https://doi.org/10.2165/00003495-200262100-00005
[4] https://doi.org/10.1081/CLT-120002887
[5] https://doi.org/10.4172/2329-6887.1000145
[6] https://doi.org/10.1038/clpt.1991.174
[7] http://doi.org/10.4236/ojgas.2016.63012
[8 https://doi.org/10.47363/JJCMR/2023(3)145
[9] https://www.solen.cz/artkey/int-200104-0012_Lekove_interakce_s_kofeinem_I.php
[10] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16380358/
