Představa, že by vitaminy skupiny B mohly účinkovat jako repelent odpuzující komáry nebo jiné obtížné členovce, se týká konkrétně vitaminu B1 zvaného též thiamin a pochází původně ze 40. let minulého století, jen pár let po tom, co se thiamin poprvé povedlo syntetizovat v laboratoři. Můžeme ji dosledovat ke konkrétnímu článku [1] z roku 1943 od amerického pediatra W. Ray Shannona, který testoval účinky thiaminu proti svědění štípanců a při svých pokusech údajně pozoroval i úbytek komářích útoků samotných. Je to tedy založené na osobních dojmech místo pečlivého výzkumu. Loni k tomuto tématu vyšel rozsáhlý přehledový článek [2] od entomologa Matana Shelomiho z Taiwanské národní univerzity, který se pokusil shromáždit všechny dosavadní studie testující údajné odpudivé efekty thiaminu na komáry, klíšťata, a další krevsající členovce. Autor dokázal najít pouze čtyři práce, které tvrdí, že efekt existuje, ale všechny měly zásadní metodické nedostatky, jako chybějící kontroly nebo konflikt mezi daty a závěry. Na druhou stranu žádné z 18 solidně provedených studií se efekt pozorovat nepodařilo. Tyto výzkumy byly provedeny na rozmanitých pracovištích jak na lidech, tak na zvířatech a s různými druhy komárů a dalších členovců. Výsledek je ale vždy stejný: vitamin B1 neboli thiamin komáry vůbec neodpuzuje.
Jako příklad můžeme uvést pokusy [3] provedené Anthonym Ivesem a Susan Paskewitz, entomology z Wisconsinské univerzity na 40 dobrovolnících z řad studentů a kolegů v roce 2005. Pokusné osoby dostaly buď placebo (vitamin C), nebo vitamin B1 v jednom pokusu a směs vitaminů skupiny B (B-komplex) v druhém pokusu. Vědci jim poté odebírali vzorky látek vylučovaných kůží a ty nabízeli komárům druhu Anopheles stephensi. Následná statistická analýza komářího chování ukázala velké rozdíly v přitažlivosti jednotlivých osob, což odpovídá mnoha jiným výzkumům [4], ale tyto rozdíly vůbec nijak nesouvisely s konzumací thiaminu ani B-komplexu. Autoři podotýkají, že pokud nějaký efekt thiaminu přece jen existuje, tak je naprosto minimální ve srovnání s vrozenými individuálními rozdíly v přitažlivosti lidí pro komáry, a tedy nemá žádný praktický význam.
Můžeme tedy bez obav říct, že z vědeckého hlediska není žádný důvod, proč používat vitaminy skupiny B jako repelent. A vzhledem k tomu, že zde není ani žádná dlouhá tradice v lidovém léčitelství – připomínám, že ten nápad není ani 100 let starý – tak je zcela na místě to zavrhnout. Zlatým standardem pro ochranu před komáry a klíšťaty zůstává diethyltoluamid neboli DEET [5]. Mnohé studie ukazují, že repelenty obsahující DEET jsou účinné [6] a bezpečné [7] a různé koncentrace látky DEET ovlivňují pouze dobu, po kterou ochrana trvá, ale ne kvalitu této ochrany [6].
Pro Zeptej se vědce odpovídal Lukáš & Luděk
Zdroje:
[1] https://zenodo.org/record/7313319
[3] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16033124/
[4] https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2667114X21000522
[5] https://cs.wikipedia.org/wiki/Diethyltoluamid