Hovno je široký pojem. V závislosti na tom, co daný organismus požívá a co umí strávit a vstřebat, se dost liší složení trusu. Například sušený trus koní se používal jako palivo, protože obsahuje vysoké procento sušiny. I dnes se o něm (a hnoji obecně) uvažuje jako o možném zdroji spalitelné biomasy do tepelných elektráren [1]. Důvodem je vysoké procento celulózy (vlákniny) rostlinného původu. Sušený trus býložravců nemá daleko k jiným druhům sušené biomasy, jako je například dřevo. Trus s nižším obsahem vlákniny a vyšším obsahem vody (například psí) je mnohem horší palivo a vyžadoval by mnohem důkladnější sušení [2].
Trus je organická hmota, je tedy tvořen hlavně sloučeninami uhlíku, dusíku, kyslíku a vodíku [3]. Hoření je definováno jako reakce s oxidačním činidlem, typicky kyslíkem, uvolňující teplo. Při dostatečném okysličení hoří kde co, včetně biologické hmoty. Dochází ke spálení složitých organických molekul na jednoduché oxidy. Uhlík shoří na oxid uhličitý, vodík na vodu, dusík na některý z oxidů dusíku a kyslík obsažený v původní organické hmotě se jen přidá ke kyslíku dodanému zvenčí za vzniku již zmíněných oxidů.
Pokud ale pálíme trus bez aktivního dodávání kyslíku, ať už v kamnech nebo na ohništi, nedochází k dokonalému spalování. Obsah kyslíku ve vzduchu není dostatečný a dochází pouze ke spalování částečnému. Při tom vznikají různé nedokonalé spaliny, jako jsou saze (černý kouř, různé amorfní uhlíkové struktury) a neúplně oxidované sloučeniny jako velmi jedovatý oxid uhelnatý [4].
Pro Zeptej se vědce odpovídal Vojta
Zdroje:
[1] https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0960852409000698
[2] https://en.wikipedia.org/wiki/Dry_dung_fuel
