Ano, dětská kosmetika se opravdu od té dospělácké liší. Zejména kosmetika určená dětem do tří let musí splňovat přísná kritéria (v Evropě jsou definována dokumentem „Bezpečná kosmetika pro malé děti“ z roku 2023 [1]).

Děti toho nesnesou tolik

Je to proto, že dětský imunitní systém i mnohé orgány se vyvíjí řadu let po narození. A stejně tak obranné procesy těla u malých dětí ještě nedosahují úrovně dospělých. Takovéto vyvíjející se orgány či systémy jsou mnohem náchylnější k nežádoucím účinkům některých látek, které by dospělému nevadily.

Zvláštní opatrnost vyžadují novorozenci, a ještě více miminka předčasně narozená, protože ochranné funkce kůže potřebují několik dnů či týdnů po porodu, aby začaly správně fungovat [2]. Co se týče kůže dětí kolem dvou let věku, novější studie poukazují na tenčí vrstvy a vyšší propustnost kůže oproti dospělým [3].

Také plocha kůže malých dětí vzhledem k jejich hmotnosti je vyšší oproti dospělým (u velmi malých dětí více než dvakrát, a ještě u pětiletých děti asi 1,5krát), což znamená, že pokud se něco dostane přes kůži dovnitř, bude v malém tělíčku dosahovat vyšších, a potenciálně tedy škodlivějších hladin než u dospělého, kde se „naředí“ ve velkém těle.

Malé děti zkoumají všechno pusou

U dětské kosmetiky také musíme brát v úvahu specifické chování malých dětí, které potřebují všechno prozkoumat, tedy strčit do pusinky, včetně obalu či obsahu kosmetiky. Přestože výrobci kosmetiky by měli na možnost ochutnání či dokonce snězení produktu pamatovat, doporučila bych dětem do tří let nekupovat kosmetiku, jejíž obal by si mohly splést s jídlem či hračkou. Stejně tak pozor na obal, který obsahuje malé části, které se dají sundat a daly by se spolknout (víčka, vrchní části pumpiček) [1].

Další specifikum malých dětí je péče o zadeček, která je zejména u dětí nosících plenky velmi důležitá. Kůže je v této oblasti velmi citlivá, je často vystavena vlhku (byť u moderních plenek méně než dříve), amoniaku z moči, enzymům či mikroorganismům z výkalů. Roli hraje i tření o plenku a u sedících dětí navíc tato citlivá kůže nese celou váhu těla [4]. Tyto vlivy pak vedou k nepříznivě zvýšené hydrataci, vyššímu pH, vyšší teplotě a mnohdy i mechanickému poškození kůže, což může způsobit její zvýšenou propustnost a může dojít k mnohem vyššímu průniku složek kosmetiky do těla.

Opatrnost je na místě

Co se týče druhé části dotazu, tedy co je pro děti v tomto věku nejšetrnější a co se může stát po aplikaci přípravků, které dětem nejsou určeny, to už je složitější. Přestože lze na internetu najít celou řadu zaručených seznamů a doporučení, já bych se takovému černobílému vidění ráda vyhnula. Jednotlivé složky kosmetiky jsou totiž málokdy špatné pro všechny děti a za všech okolností.

Ve skutečnosti některé látky jen nesou určité riziko, že mohou způsobit problémy, například u určitého procenta dětí či při nesprávném použití [5]. Je to podobné jako s řízením auta, které v sobě také nese určité riziko. Důležitým faktorem je, zda dítě či jeho blízký příbuzný trpí nějakou alergií či přímo ekzémem. Pokud ano, je na místě zvýšená opatrnost. Zde je několik obecných doporučení.

Nenechte se zmást marketingem

Výrobce může napsat na lahvičku například hypoalergenní, přírodní, šetrný…, přestože výrobek obsahuje složky, kterým by se alergici měli raději vyhnout. Britská studie [6] naopak našla o 38 % více potenciálních alergenů v přípravcích, které se honosily nápisy „sensitive“ (pro citlivou pokožku), „gentle“ (jemný či šetrný), „organic“ (organický či také z ekologického zemědělství) nebo „fragrance-free“ (bez parfemace), než v těch, které tyto nápisy neměly.

Zajímavé je, že 88 % testovaných přípravků obsahovalo alespoň jeden potenciální alergen, a ještě překvapivější je, že celkově lépe dopadly levné přípravky privátních značek (britských) drogerií [6]. Co naopak na obalu nesmí chybět, je návod k použití – někdy je použití jasné, někdy ale ne, a špatné použití přípravku (například neopláchnutí) by vedlo ke zbytečnému podráždění.

Čtěte složení

Ano, je to složitá změť cizích názvů. Ale vyplatí se znát některé hlavní podezřelé (nikoliv nutně zločince). Existuje internetová databáze, kde si můžete ověřit riziko kosmetických přípravků či jejich konkrétních složek EWG Skin Deep® Cosmetics Database [5]. Databáze je sice v angličtině, ale přehledně zde najdete důvody, proč se daná látka do kosmetiky dává a jaké je její riziko na škále od 1 do 10 (např. z hlediska alergické reakce, podráždění kůže či očí a dalších nežádoucích účinků). Zároveň zde zjistíte, zda uvedené informace jsou vědecky podložené, a případně které varování či omezení použití by na obalu nemělo chybět.

Některým složkám je lepší se vyhnout

Raději se vyhněte (zvláště u velmi malých dětí či alergiků) těmto složkám:
a) parfémy a barviva obecně: v dětské kosmetice pro přidávání vůně a barvení není důvod, naopak tyto složky mohou způsobit podráždění nebo alergickou reakci.
b) některé konzervanty, zejména parabeny (propyl-, butyl-, isopropyl, isobutylparaben – názvy nechávám uvedeny v jejich anglické variantě, abyste je snáze nalezli v seznamu složek přípravku), isothiazolinony (methylisothiazolinone a methylchloroisothiazolinone), uvolňovače formaldehydu (např. DMDM hydantoin, diazolidinyl urea, imidazolidinyl urea, sodium hydroxymethylglycinate). Některé mohou zasahovat do hormonálních systémů těla, jiné působí podráždění.

Konzervantů se do přípravků dává málo, najdete je většinou ke konci seznamu ingrediencí. Pokud máte děťátko s velmi citlivou kůží, zkuste najít přípravky v moderních obalech, které zabraňují přístupu vzduchu a možnému znečištění přípravku mikroby, což snižuje potřebu silné konzervace.
c) mastek (synonyma talc, magnesium silicate) – je toxický pro plíce po náhodné inhalaci (např. zásypu) a potenciálně i rakovinotvorný, protože může obsahovat stopy azbestu.

Důležitý je i typ aplikace

Opatrněji vybírejte přípravky, které se neoplachují, ale ponechávají na kůži po delší dobu, například krémy. Zde je často dobré vybírat takové, které neobsahují dlouhý seznam ingrediencí (někdy může být kvalitní rafinovaný olej v potravinářské kvalitě bez zbytků bílkovin lepším řešením než drahé tělové mléko).

U přípravků, které se nanášejí několikrát denně na poškozenou kůži, je dobré se vyhnout tzv. haptenům, což jsou látky samy o sobě neškodné, ale když se jim podaří proniknout přes poškozenou kůži do těla, tak se mohou vázat na bílkoviny a takovýto komplex pak může být podezřelý pro imunitní systém. A pokud na něj imunitní systém začne reagovat, může dojít ke vzniku zarudnutí, svědění, šupinatění nebo i puchýřků v místě, kde byl přípravek nanesen. V kosmetice pro malé děti jsou nejčastějšími hapteny cocamidopropyl betaine, tocopherol, propylene glycol, lanolin a nejrůznější aromata, tedy látky vylepšující vůni [7].

U přípravků, které nepoužíváte denně a na kůži jsou poměrně krátký čas, například šampóny, můžeme být k jejich složení o něco benevolentnější, tam je např. výše zmíněný cocamidopropyl betaine v pořádku. Ale i z čisticích přípravků je lepší vybrat takové, které obsahují tzv. neiontové nebo amfoterní tenzidy (např. coco-glucoside) než klasické aniontové tenzidy (jako je sodium lauryl sulfate, který sice udělá krásnou bohatou pěnu, ale je poměrně dráždivý, nebo klasické mýdlo, které má příliš zásadité pH). Tenzidy jsou látky, které pomáhají odstraňovat nečistoty a mastnotu – často se s nimi setkáváme v šamponech, sprchových gelech nebo pěnách do koupele. Fungují tak, že mají jednu část, která se „přichytí“ na tuk a špínu, a druhou, která se dobře rozpouští ve vodě. Když si například myjete ruce nebo tělo, tyto látky obalí nečistoty a voda je pak snadno smyje.

Méně je mnohdy lépe

Ať už u množství složek v přípravku, tak u množství přípravků, méně často znamená lépe. Kolik kosmetiky malé dítě opravdu potřebuje? Není to mnoho. Potřebuje šetrně umýt zadeček (u zbytku těla není často důvod používat k mytí něco jiného než vodu), ošetřit případné podráždění zadečku, občas umýt vlásky jemným šampónem, vyčistit zoubky a chránit kůži před sluncem.

Co se týče zubních past, používejte pasty podle věku dítěte (pasty pro děti do 6 let obsahují cca 1000 ppm, tedy jedno promile fluoridů; pro starší děti je koncentrace fluoridů ke snížení rizika zubního kazu potřeba větší) a nedávejte jí na kartáček příliš (dítě do 3 let totiž cca 60 % pasty sní, takže pro nejmenší stačí množství asi jako zrnko rýže, od 2 do 6 let zhruba množství hrášku) [1, 8].

Ráda bych také zmínila esenciální oleje, tedy silně koncentrované vonné látky získané z rostlin, s obsahem mentolu (obsahuje jej například máta peprná nebo máta klasnatá), eukalyptolu (obsahuje jej například eukalyptus, vavřín, rozmarýn, levandule nebo čajovník – tea tree) či kafru (obsahuje jej například kafrovník, rozmarýn typu kafr, tymián kafrový nebo levandule). Tyto oleje se používají v balzámech proti nachlazení – tzv. „mazání na prsa“ (pro dospělé pak v řadě dalších přípravků, od masážních gelů po chladivé šampóny, pozor také na aromaterapii). Byť jsou to látky čistě přírodní, pro malé děti se vůbec nehodí, protože u nich mohou vyvolat v závislosti na dávce i závažné nežádoucí účinky, například křeče či dýchací potíže [9]. Tedy kafr pro malé děti a těhotné ženy nepoužívat vůbec, eukalyptol raději ne a mentol pouze v nízkých koncentracích a s opatrností.

Pozor na slunce

Poslední poznámka je k opalovacím krémům. Ty nikdy nechrání proti všem nežádoucím účinkům slunce, jak by se někdy z idylických obrázků na obalu mohlo zdát. V ochraně před slunečním zářením (a potažmo v prevenci nádorového bujení) jsou až na třetím místě, a to za stínem a ochranným oblečením.

U nejmenších dětí cca do 1 roku je zásadní se přímému slunci zcela vyhýbat. I starší děti by měly být chráněny kombinací vhodného oblečení, pokrývky hlavy a (časné a časté) aplikace ochranného krému s vysokým a širokospektrým UV faktorem. Děti by se měly vyhýbat slunci za extrémních podmínek (na dovolené přes poledne).

Co se týče UV filtrů, řada doporučení radí vybírat minerální UV filtry, jako je oxid zinečnatý (zinc oxide) či oxid titaničitý (titanium dioxide) je však potřeba je nanášet v dostatečné vrstvě [10, 11].

Pro Zeptej se vědce odpovídala Katka