Kolagen se opravdu nevstřebává vcelku a je štěpen na krátké oligopeptidy (krátké řetězce o délce několika aminokyselin) či dokonce na samostatné aminokyseliny – stavební jednotky všech bílkovin. Ty se pak vstřebají v tenkém střevě, kde jsou na to specializované buňky. Tohle platí obecně pro jakékoliv bílkoviny, které člověk pozře [1].

Wobenzym je směs trávicích enzymů, které jsou běžné v prostředí žaludku (nebo obdobně kyselých prostředích – např. bromelain z ananasu) a dokážou v něm fungovat [2]. Tyto enzymy pak pomáhají trávení přímo v žaludku – štěpí jiné bílkoviny na oligopeptidy a aminokyseliny.

Pokud ale člověk polyká tabletky s enzymy, které mají působit jinde než v trávicí trubici, nedočká se žádného účinku. Enzymy jsou normální bílkoviny a budou stejným způsobem v žaludku zničeny. Ony ani ty žaludeční enzymy nevydrží navždy a nakonec je čeká stejný osud, proto Vám nestačí jedna tabletka Wobenzymu na celý život.

Existují také výzkumy naznačující, že proteolytické enzymy (tj. enzymy štěpící bílkoviny, jako například ty ve Wobenzymu) nějakým způsobem pomáhají proti zánětlivé reakci a mohly by tedy pomáhat tlumit její negativní efekty, zejména artritidu. V tomto ohledu je ale třeba počkat na výsledky probíhajících studií [3]. V těchto studiích vědci podávají tyto enzymy většinou přímo do krve, ale existují i takové, kde je podávají orálně [4]. Pokud jsou podávány orálně, jsou zabalené v tabletě, která se nerozpustí v kyselém prostředí žaludku, ale až zásaditém prostředí tenkého střeva. Jak přesně si ale vědci představují, že to má fungovat na molekulární úrovni, jsem nikde nenašel. Ani v tenkém střevě se celé proteiny nedostávají přes sliznici do krve. Použité proteasy jsou zároveň typické trávicí enzymy, takže nemají velkou substrátovou specifitu (tzn. že rozštěpí všechno, co jim přijde pod ruku), a takové věci bych v krvi mít nechtěl.

Za tým Zeptej se vědce odpovídal Vojta