Dotazy a odpovědi

Jde v nasyceném roztoku rozpustit jinou látku?

1196

Dotaz:

Když máme destilovanou vodu, kterou nasytíme třeba solí, a následně máme nasycený roztok, je tam prostor ještě pro jiné látky, nebo je roztok 100% nasycený a žádné další látky již nevstřebá. Jednoduše bych to popsal asi takhle: ve vodě rozpustím sůl, roztok bude nasycen, můžu v něm ještě rozpustit třeba cukr? Samozřejmě jsme to zkoušeli v hospodě, ale tam prostě 100% nasycený roztok neuděláme :D, že ano.
mísení látek
Zdroj obrázku: Canva

Minutová odpověď:

1)

Nasycený roztok je nasycený jen pro jednu rozpuštěnou látku.

2)

V nasyceném roztoku jedné látky se může jiná látka rozpouštět, ale nemusí.

3)

Platí to nejen pro vodu, ale také pro všechna ostatní rozpouštědla.
mísení látek
Zdroj obrázku: Canva

Celá odpověď:

Dobrý den, rychlá odpověď na vaši otázku je, že to možné je, protože vlastně neexistuje nic jako úplně nasycený roztok. Podívejme se na to trochu víc do hloubky.

Voda, ale taky všechna ostatní rozpouštědla (třeba benzín, alkohol a mnoho dalších), rozpouští některé látky tak, že molekuly rozpouštědla obalí částice (molekuly nebo ionty) rozpouštěné látky. Jedna částice rozpouštěné látky tedy váže několik molekul rozpouštědla v závislosti na své velikosti a náboji. To, čemu říkáte 100% nasycený roztok, je takový roztok, který už má všechny molekuly rozpouštědla navázané na rozpuštěné částice látky a další už obalit nezvládá. Mohlo by se zdát, že rozpouštění dalších látek v takovém prostředí není možné, ale je to celé složitější. 

Obecně se dá říci, že nasycení roztoku jednou látkou nám nedává informaci o rozpustnosti jiné látky ve vzniklém roztoku. Může se stát, že nasycený roztok už opravdu další látku nepřijme, ale také se může stát, že ji přijme a část původně rozpuštěné látky se vysráží (změní skupenství na pevnou látku a usadí se na dně). A nebo se rozpustí látky obě. Těžko se odpovídá obecně, protože to závisí na konkrétních látkách. Částice jedné rozpouštěné látky mohou reagovat s částicemi druhé rozpouštěné látky, mohou vyvolávat určité přeuspořádání původní struktury a tak dále. Odpověď pro konkrétní látky je možné získat jedině experimentem. Existují i rozsáhlé databáze, kam se experimentální data o rozpustnosti zapisují [1].

Rozpustnost látek jako taková závisí na tom, jestli se při tomto ději uvolňuje energie. Pokud je pro látku energeticky výhodnější být v roztoku, tj. při jejím rozpuštění se uvolní energie, bude rozpustná. Tato energie závisí na prostředí, ve kterém se látka rozpouští, a je tedy ovlivněna dalšími již rozpuštěnými látkami. Například kuchyňská sůl uvolňuje při rozpouštění ve vodě energii, a je tedy dobře rozpustná. Naopak třeba asfalt ve vodě nerozpustíme, protože má nižší energii v pevném stavu. Rozpustnost také závisí na teplotě, přičemž u pevných látek s rostoucí teplotou roste [2].

Takže závěrem experimentům zdar!

Pro Zeptej se vědce odpovídal Vojta

Zdroje:

[1] https://srdata.nist.gov/solubility/index.aspx 

[2] Peter Atkins, Physical Chemistry, 10. vydání, WH Freeman, New York , 2014, kapitola 5

Odpovídal

(Ústav molekulární biologie (ZMBH), Univerzita v Heidelbergu & Zoologický ústav, Technologický institut v Karlsruhe (KIT))

Odborná recenze:

(INM-Leibniz-Institut für Neue Materialien )

Editace textu:

Štítky: chemie, fyzika, voda
Kategorie: Fyzika a chemie