Konzumace kofeinu, případně jeho přirozených zdrojů jako je káva, je spojena s mnoha zdravotními benefity [1, 2]. Stejné zdroje ale často hovoří o tom, že je tato činnost spojena s nežádoucími účinky při těhotenství či při kojení. Podíváme se tedy kofeinu a těhotenství trochu blíže na zoubek.
Běžně se uvádí, že „bezpečná“ dávka kofeinu pro těhotné je mezi 200–300 mg za den. Například uznávaná The American College of Obstetricians and Gynecologists (ACOG) uvádí, že „konzumace méně než 200 mg kofeinu za den nezpůsobuje potraty či předčasné porody“ [3]. To leckdy vidíme převzato jako „méně než 200 mg kofeinu za den v těhotenství nijak neškodí“. Dovolil bych si podotknout, že významy obou vět jsou odlišné.
Je tu ještě jeden zádrhel. Mohlo by se zdát, že sníží-li žena po počátku těhotenství příjem kofeinu například 3×, bude to znamenat, že v jejím těle bude zkrátka kolovat 3× méně této látky ve srovnání s tím, na co byla budoucí maminka zvyklá předtím. Není to ovšem tak jednoduché.
Těhotné ženy metabolizují kofein pomaleji než běžný člověk. Poločas biologické aktivity kofeinu se ke konci těhotenství prodlouží z původních asi 5 h na téměř 15 [4] — to v podstatě znamená, že kofein zůstane v těle těhotné ženy asi 3× déle a 3× déle může také adekvátně fungovat. Kofein navíc může volně prostupovat placentou a dostane se tedy k plodu. Poznamenejme, že ani plod, ani placenta neobsahují enzymy, kterými by mohly kofein metabolizovat [5]. Ke konci tohoto výčtu uveďme, že se podle některých dat může kofein nahromadit v děložní tekutině [6], což v praxi znamená, že na plod může teoreticky působit ještě déle než na matku.
Samotný důsledek působení kofeinu na plod je pak kapitolou poměrně nejasnou. Obecně lze říci, že rizika nejsou příliš velká (rozhodně se nic nestane, když si budoucí maminka čas od času dá kávu). Zároveň ale jedním dechem dodáváme, že studií poukazujících například na to, že kofein má vliv na vzrůst dítěte (ať už na porodní velikost, či dále v jeho životě), přibývá [7–10]. Často si ovšem protiřečí.
Objevily se také studie naznačující například i vyšší pravděpodobnost potratu u matek, které kofeinu holdovaly více [11, 12] — tyto studie však často nejsou konkluzivní (to znamená, že byť vidíme nějaký trend, statisticky je rozdíl tak nízký, že si nemůžeme být jisti, že nejde o dílo náhody).
Prozatím tedy není důvod se domnívat, že by snad rozumný příjem kofeinu v těhotenství objektivně škodil — ať už budoucí mamince, nebo dítěti. Jisté indicie ovšem naznačují, že příjem kofeinu budoucí maminkou na plod vliv má, a proto, nejste-li si jisti, je pravděpodobně lepší se bez kofeinu obejít.
Pro Zeptej se vědce odpovídal Adam
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.1136/bmj.j5024
[2] https://doi.org/10.1146/annurev-nutr-071816-064941
[4] https://doi.org/10.1002/jcph.632
[5] https://doi.org/10.1016/j.annepidem.2004.12.011
[6] https://doi.org/10.1016/j.molmed.2017.05.002
[7] https://doi.org/10.1186/s12916-014-0174-6
[8] https://doi.org/10.1001/jamanetworkopen.2021.3238
[9] https://doi.org/10.1001/jamanetworkopen.2022.39609
[10] https://doi.org/10.1136/bmjopen-2017-018895