Magnesium peroxid (peroxid hořečnatý; pozor, neplést si s oxidem hořečnatým) je látka, která se při kontaktu s vodou přeměňuje na slabý hydroxid hořečnatý a peroxid vodíku, současně se uvolňuje tzv. aktivní kyslík. Peroxid hořečnatý se proto používá v řadě odvětví, např. v zemědělství na snižování kyselosti půd nebo jejich okysličení, v textilním průmyslu pak jako dezinfekční přípravek, případně na odstranění zápachu. Při práci s ním se doporučuje používat ochranné pomůcky zamezující vdechnutí nebo kontaktu s pokožkou. Rozhodně nejíst! Po požití může způsobit nadýmání, říhání, podráždění úst a krku, nevolnost, zvracení, bolesti břicha a průjem [1].
Za výrazně negativní se považuje vznik peroxidu vodíku, který může snadno pronikat do buněk a uvnitř poškozovat velké molekuly (bílkoviny, DNA a další). Peroxid vodíku také reaguje s dvojmocným železem v těle v tzv. Fentonově reakci za vzniku velmi reaktivního hydroxylového radikálu. Vznikne-li nám tedy z magnesium peroxidu právě peroxid vodíku, může dojít k obzvláště silnému poškození tkání, a to zejména v přítomnosti železnatého kationtu (Fe2+). Významným zdrojem tohoto kationtu je naše pestrá strava, kterou přijímáme železo ve formě Fe2+ i Fe3+. Zvláště opatrní by tedy měli být lidé kombinující magnesium peroxid s doplňky železa [2, 3]. Je třeba dodat, že vznikající hydroxylový radikál se považuje za jeden z nejnebezpečnějších, a tedy nejreaktivnějších radikálů, který se mimo jiné pojí s významným oxidačním poškozením buněk a buněčných membrán [4]. To může způsobovat zánětlivé stavy ve střevech. Je obecně známo, že chronický zánět (trvající několik let až desítky let) může vést v některých orgánech k rozvoji nádorového onemocnění. A zrovna u střev je to velmi dobře zdokumentované [5]. Souvislost mezi patologickým zánětem a rakovinou je známá už dlouhou dobu – v roce 1863 tuto hypotézu poprvé potvrdil a publikoval Rudolf Virchov [6]. Samozřejmě předpokládám, že peroxid hořečnatý nebude nikdo užívat dlouhodobě, ovšem pokud by to někoho napadlo, je třeba znát i tyto možné důsledky.
Vezmeme-li tedy v úvahu, že po požití tablety peroxidu hořečnatého dojde v naší trávicí soustavě ke vzniku hned dvou silných oxidantů (peroxid vodíku následovaný hydroxylovým radikálem) a k uvolnění aktivního kyslíku, nemůžeme se divit, že nám to naruší správné fungování nejen střevního mikrobiomu [7]. Vzniklý hydroxid hořečnatý, který se uvádí jako E 528: stabilizátor a regulátor kyselosti [8], se vstřebává velmi omezeně a brání též vstřebávání vody. Jeho nadbytek může vedle narušené mikrobioty přispívat také ke vzniku průjmů a zažívacích potíží [9].
Magnesium peroxid tedy silně ovlivňuje kvalitu osídlení střev, mění pH, generuje volné radikály, s největší pravděpodobností poškozuje střevní sliznici a ve střevě vyvolává zánět [10]. Neřekl bych, že se tedy jedná o něco, co pročistí střeva v tom pozitivním slova smyslu, a určitě bych magnesium peroxid nedoporučil ke konzumaci, ať už jednorázové nebo dlouhodobé.
Pro Zeptej se vědce odpovídal Aleš
Zdroje:
[1] https://www.solvay.com/sites/g/files/srpend221/files/2021-01/PSS-Magnesium-Peroxide.pdf
[2] https://doi.org/10.1111/bcpt.12603
[3] https://doi.org/10.1007/s00394-015-0857-6
[4] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/10326826/
[5] https://doi.org/10.1053/j.gastro.2011.01.057
[6] https://doi.org/10.1093/carcin/bgp127
[7] https://epub.uni-regensburg.de/54324/1/biomedicines-11-01388.pdf
[8] https://www.dtest.cz/ecka/319/e-528-hydroxid-horecnaty
[9] https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/magnesium%20hydroxide
